Stejně jako je nutné chodit se psem na procházky a dopřávat mu dostatek práce a psychického vyžití, je důležitý i odpočinek. Když nemá pes dostatek klidu, nevede se mu dobře.
„Helicopter parent“ neboli „rodič-vrtulník“ je termín, kterým se nejen v USA označuje přehnaná rodičovská péče. Matka nad potomkem stále krouží jako vrtulník a nenechá mu žádnou volnost. A starostliví rodiče se nevyskytují jen u lidí. I u psů se najdou fenky, které jsou ke štěňatům mnohem pozornější. A tato nadměrná péče pak ovlivňuje štěňata.
Historie spolupráce psů s člověkem je delší, než se myslelo. Předkové moderních saňových psů pracovali a žili s lidmi v oblasti Sibiře již skoro před 10 tisíci lety, ukázal nedávný výzkum.
Každý, kdo si pořizuje psa, by si měl nejprve nastudovat veškeré materiály, aby zjistil, který pejsek se k němu nejlépe hodí. Protože k vám domů nepřibude jen domácí mazlíček, ale další plnohodnotný člen rodiny, který stejně jako vy, má své potřeby a starosti. I přes to, že mu chcete dát ten nejlepší život, jaký si mazlíček zaslouží, ne vždy budete rozumět, co pejsek potřebuje a co se vám snaží svým chováním naznačit. Lidé si proto z generace na generaci předávali různé informace, které se tradují dodnes. Mnohé z nich jsou však pouhým mýtem.
Stejně jako lidé, i u psů se během spánku střídají jednotlivé fáze. Od lehkého přes hluboký a aktivní, při kterém si pes dokonale odpočine.
Oči neslouží pouze k vidění, ale jsou využívány i ke komunikaci. Co v psí řeči znamená zírání, odvrácení pohledu nebo mrkání?
Psi vnímají pachové značky cizích psů i své vlastní. Jejich prozkoumávání by se dalo označit jako „čtení novin“ na okrajích cest. Díky jejich očichávání se dozvídají různé informace o autorovi. Je to pes, nebo fena? Je to štěně, nebo psí senior?
Stálý denní rytmus je klíčový pro všechny živočichy. I pro psa je důležitá pravidelnost v krmení a rozvrhu vycházek.
Někteří psi zvládají návštěvu veterinární kliniky s přehledem, jiní začnou panikařit, jakmile vstoupí do čekárny. Strach ještě zesilují ostatní zvířecí pacienti, kteří se mohou taky chovat nervózně. Co dělat?
Spadá do něj takové chování, které slouží k péči o vlastní tělo, jako je třeba otřepávání, válení, okusování, ale například i zívání či protahování se.