Vše začalo před dvěma lety v blízkosti královského hradu Karlštejn. Jedné vesnické kočičce, která se z neznáma (možná až z hradu) zatoulala do Třebáně, se narodila čtyři koťata.
Počasí se konečně mění k lepšímu, a tak člověka pomalu napadají myšlenky na dovolenou. Pokud ji už plánujete, jistě jste narazili na otázku, kdo vám po tuto dobu pohlídá vaši kočičku.
Existují plemena, které jsou svými hlasitými projevy pověstné, například barmy nebo siamky, naproti tomu se můžeme setkat s kočkami, jež jsou vyloženě tiché a vydávají jen němé "mňau". Na jejich schopnost komunikace to však nemá vliv.
Jestliže přemýšlíte, že svůj domov rozšíříte o nového kočičího člena, musíte se v první řadě rozhodnout, jestli chcete malé kotě, nebo raději dospělou micku. Nejprve bychom vás chtěli upozornit na důležitou zásadu – neberte si předčasně odstavené kotě.
Nanynka byla tolik podobná kočičce Lucince. Obě princezny byly tříbarevné a obě trpěly chronickým selháním ledvin.
Obracím se na vás s prosbou, jak vyřešit momentální situaci u nás doma. U rodičů žije kočička Micinka, které je přibližně 18 let.
Od chvíle, kdy jsme věděli o kocourkovi Koljovi, uběhlo několik týdnů. Nakonec se zachráncům podařilo vytrhnout ho ze spárů lhostejnosti.
Tělo kočky přímo odpovídá jejímu životu osamoceného lovce, který svou kořist loví především v noci. Vzhledem k tomu, že žije částečně na stromech, musí maximálně hbitá.
Tento příběh a smutné rozloučení patří stařičké babičce - kočičce Ingrid, která prožila v srdíčkovém útulku pár týdnů, aby mohla v teplíčku odejít za duhový most. Psal se 14.
Kočky mají tělo přizpůsobeno tak, aby byly co nejlépe vybaveny k životu šelmy a lovu. Jejich tělo je ohebné, obratle páteře spojují svaly (u člověka převládají vazy), což jim dodává velkou pružnost.