Puppy yoga: Byla jsem zvědavá, proč všichni cvičí jógu se štěňaty

Poprvé jsem puppy yogu viděla úplnou náhodou.

Projížděla jsem Instagram a mezi receptem na těstoviny a videem, kde někdo uklízí celý byt za patnáct minut, se objevilo něco, co mě donutilo zastavit.

Lidé cvičili jógu.

A mezi nimi pobíhala malá štěňata.

Jedno lezlo někomu přes podložku, další se snažilo okusovat ponožku a třetí prostě usnulo uprostřed místnosti.

Říkala jsem si, že to je vlastně docela geniální.

Jógu jsem nikdy nedělala pravidelně, ale kdyby mi někdo řekl, že si můžu hodinu lehnout na podložku a kolem mě budou pobíhat štěňata, asi bych nad tím nemusela přemýšlet příliš dlouho.

Jenže potom mě napadlo, jak to vlastně funguje z pohledu těch psů.

Protože člověk si koupí lístek dobrovolně.

Štěně samozřejmě ne.

A tak jsem začala zjišťovat, co přesně se pod pojmem puppy yoga skrývá a jestli je to opravdu tak roztomilé, jak to vypadá na videích.

Co je vlastně puppy yoga?

V podstatě přesně to, co název slibuje.

Člověk přijde na lekci jógy a během cvičení se po prostoru pohybují štěňata. Mohou si hrát mezi lidmi, přicházet se pomazlit nebo prostě jen prozkoumávat místnost.

A právě to je asi hlavní důvod, proč je puppy yoga tak populární.

Upřímně, někdy mám pocit, že lidé ani nepotřebují cvičit.

Stačí jim říct:

„Budete v místnosti se štěňaty.“

A najednou je vyprodáno.

V posledních letech se puppy yoga rozšířila i mimo původní centra a podobné lekce najdeme také v Česku. Organizátoři je často prezentují jako kombinaci relaxace, jógy a kontaktu se štěňaty, někdy také jako způsob, jak mladé psy seznámit s novými lidmi a prostředím.

A z pohledu člověka to opravdu dává smysl.

Je to něco trochu jiného než obyčejná lekce jógy a zároveň zážitek, který se dobře fotí a ještě lépe sdílí.

Jenže právě u těch štěňat bych se na chvíli zastavila.

Protože štěně není hračka

Tohle mi přišlo jako nejdůležitější věc, když jsem o puppy yogě začala číst víc.

Když vidíme malé štěně, automaticky ho chceme pohladit.

Je to skoro reflex.

Malé tlapky, velké oči, chlupaté tělo a najednou člověk zapomene, že před pěti minutami někam spěchal.

Jenže štěně nemusí mít vždycky náladu na mazlení.

Možná chce spát.

Možná si chce hrát.

Možná ho zajímá nějaký pach na podlaze.

A možná se mu prostě nechce být zrovna u člověka.

To není nic divného.

Štěňata v prvních měsících života hodně spí a zároveň procházejí důležitým obdobím vývoje. Nové prostředí a kontakt s lidmi pro ně mohou být užitečnou zkušeností, ale nemělo by to znamenat, že musí být neustále k dispozici lidem, kteří si je chtějí pochovat.

A právě tady podle mě záleží na tom, jak konkrétní puppy yoga vypadá.

Co když štěně během lekce usne?

Tohle je podle mě docela dobrý test.

Představte si, že jste na lekci a jedno štěně si najde místo pod židlí a usne.

Co se stane?

Nechá ho organizátor být?

Nebo ho někdo vezme a donese k další skupince lidí, protože přece všichni přišli za štěňátky?

Já bych byla radši za první možnost.

Protože spící štěně nepotřebuje další program.

Potřebuje spát.

A podobně bych se dívala i na to, jestli má během lekce možnost někam odejít. Jestli existuje klidné místo, kam se může schovat, když už má lidí dost.

To jsou podle mě docela obyčejné věci, ale právě na nich může záležet.

Protože není velký problém představit si, že jedna lekce bude pro štěně příjemná zkušenost.

Ale stejně tak si umím představit, že jiná může být dost únavná.

A co socializace?

Tady jsem narazila na trochu zajímavou věc.

Puppy yoga se někdy prezentuje i jako způsob socializace štěňat.

A ano, dává to logiku.

Štěně se setká s různými lidmi, slyší nové zvuky, poznává nové prostředí a zažije něco, co doma nezažije.

Jenže socializace podle mě neznamená vzít štěně do místnosti a nechat ho, aby si ho postupně pohladil každý člověk.

To by bylo trochu jako kdybychom řekli, že dítě bude dobře socializované, když ho na dvě hodiny posadíme doprostřed nákupního centra.

Důležité je, jak se u toho cítí.

Pokud štěně zvědavě pobíhá, očichává lidi, hraje si a potom si někde lehne, je to něco jiného než štěně, které se snaží schovat, nechce být v kontaktu nebo působí vystresovaně.

A právě tohle bych chtěla, aby organizátoři sledovali především.

Ne kolik lidí se za hodinu stihlo se štěnětem vyfotit.

Ale jestli je štěně v pohodě.

Puppy yoga není automaticky špatně

Tohle bych asi zdůraznila.

Když jsem začala hledat informace, narazila jsem i na poměrně ostrou kritiku puppy yogy. Někteří odborníci na ochranu zvířat upozorňují hlavně na riziko přetížení, stresu a nedostatku odpočinku u velmi mladých štěňat.

Vídeňský veterinární úřad a tamní ombudsmanka pro ochranu zvířat například v roce 2026 veřejně upozornili právě na welfare štěňat používaných při podobných akcích.

To podle mě neznamená, že každá lekce puppy yogy je automaticky špatná.

Spíš bych si před rezervací zjistila, jak konkrétní lekce funguje.

Kolik je tam štěňat?

Jak dlouho se účastní?

Mají přestávky?

Mohou si někam zalézt?

Můžou se kontaktu s lidmi vyhnout?

A kdo vlastně štěňata během lekce sleduje?

Protože rozdíl mezi dobře organizovanou lekcí a akcí, kde se několik štěňat několik hodin motá mezi desítkami lidí, může být docela zásadní.

A co člověk? Ten si to samozřejmě užije

Teď to ale nechci celé otočit proti puppy yoze.

Protože chápu, proč to lidi baví.

Představa, že člověk přijde po práci, položí telefon vedle podložky a na hodinu se věnuje něčemu úplně jinému, je vlastně docela příjemná.

A místo běžného lektora máte kolem sebe štěňata.

Některé vám pravděpodobně vleze na podložku.

Jiné vám bude okusovat tkaničku.

A třetí se možná rozhodne, že právě vaše podložka je ideální místo na spaní.

Já osobně bych asi po deseti minutách zapomněla, že jsem vůbec přišla cvičit.

Ale právě proto bych chtěla mít jistotu, že se bavím já a zároveň jsou v pohodě i psi.

Protože jestli má být hlavní atrakcí malé štěně, mělo by být jeho pohodlí důležitější než hezká fotka na Instagramu.

Šla bych na puppy yogu?

Asi jo.

Ale rozhodně ne jen podle toho, jak hezky vypadá profil na Instagramu.

Zajímalo by mě, kdo lekci pořádá, odkud štěňata jsou a jak dlouho se jednotlivých lekcí účastní. Chtěla bych vědět, jestli mají možnost odpočinku a jestli se počítá s tím, že některé štěně prostě nebude mít náladu na kontakt.

Protože to je podle mě úplně normální.

Stejně jako někdy nemám náladu na lidi já.

A rozhodně bych ocenila, kdyby se po mně v takové chvíli nechtělo, abych si šla zacvičit mezi dalších dvacet cizích lidí.

Štěně to má podobně.

Možná si chce hrát.

Možná chce spát.

Možná chce prozkoumávat místnost.

A možná chce zrovna jen sedět vedle své psí mámy nebo člověka, kterého zná.

A pokud mu to můžeme dopřát, nevidím důvod, proč ne.

Takže ano, puppy yoga mi pořád přijde jako docela skvělý nápad.

Jen bych u ní nezapomínala na jednu maličkost.

Člověk tam jde kvůli józe a štěňatům.

Štěňata tam ale nejsou proto, aby celý večer bavila lidi.

A možná právě tohle je nejlepší způsob, jak poznat dobrou puppy yogu.

Ne podle toho, kolik roztomilých fotek si z ní odnesete.

Ale podle toho, jestli si po skončení lekce spokojeně lehne i to nejmenší štěně v místnosti.