V mnoha zemích světa se právní ochrana koček výrazně liší. Někde jsou považovány za běžná domácí zvířata bez zvláštních práv, jinde jim legislativa přiznává unikátní postavení a zajišťuje jim lepší podmínky života. Podívejme se na příklady států, kde mají kočky opravdu speciální ochranu.
V Itálii platí od roku 1991 zákon, který zakazuje usmrcování toulavých či veřejně žijících koček, pokud nejsou nevyléčitelně nemocné nebo neohrožují bezpečnost. Kočky zde mají právo žít svobodně a nesmí být násilně odstraňovány ze svých kolonií. Fungují zde programy odchytu, kastrace a návratu, do kterých se mohou zapojit oficiálně registrovaní pečovatelé.
V některých regionech Itálie může majitel nemovitosti dostat pokutu za to, pokud zabrání kočce souseda sedět na parapetu nebo balkonu. Platí zde totiž vyhláška o právu koček na výhled z okna.
Španělsko přijalo v roce 2023 právní úpravu, která povinně zavádí programy kastrace toulavých koček a zakazuje jejich odstraňování z přirozeného prostředí. Cílem je omezit přemnožování a současně zajistit, aby kočky mohly zůstat v prostředí, na které jsou zvyklé.
V Singapuru funguje od roku 2024 komplexní systém správy komunitních koček. Zavádí se povinné licence pro jejich chovatele a porušení pravidel může vést k vysokým pokutám. Město zároveň provozuje program rehabilitace toulavých koček založený na principu odchyt–kastrace–návrat a tvrdě postihuje týrání zvířat, a to i odnětím svobody.
Nový Zéland má od roku 1999 zákon na ochranu zvířat, který zahrnuje i kočky, a od roku 2018 také kodex péče o domácí kočky. Ten stanovuje minimální standardy péče, jejichž nedodržování může vést k trestnímu stíhání. V některých oblastech země platí dokonce úplný zákaz chovu koček, a to kvůli ochraně ohrožených druhů místní fauny.
Na druhé straně světa ještě zůstaneme. V některých oblastech jako je například Canberra nebo Victoria, musí majítelé držet kočky doma po setmění, aby neohrožovaly místní ptactvo a plazy. Porušení může vést k velkým pokutám.
Zajímavé je i omezení bolestivých veterinárních zákroků. V Kanadě je ve většině provincií zakázáno odstraňování drápků koček, s výjimkou provincie Ontario. Ještě přísnější je Izrael, kde hrozí za tento zákrok bez zdravotního důvodu vysoké pokuty nebo dokonce vězení. Také některé státy USA, například New York či Maryland, zakázaly odstraňování drápků a mnoho dalších má zákony proti krutému zacházení se zvířaty, které se vztahují i na kočky.
V USA je také povinné kastrování a čipování. Ve městech jako Los Angeles a San Francisco je povinná kastrace koček od věku 4 měsíců, pokud nejsou registrované jako chovné. Povinnost se ukládá také čipování.
Na globální úrovni stojí za zmínku země, které uznávají zvířata jako cítící bytosti přímo ve svých ústavách. Patří mezi ně například Švýcarsko, Německo, Rakousko, Brazílie, Indie nebo Egypt. Takové uznání znamená, že ochrana zvířat je zakotvena na nejvyšší právní úrovni a není jen otázkou běžné legislativy.
Podle zákonů o ochraně zvířat musí mít společenská zvířata kontaktního partnera stejného druhu. Pokud máš jen jednu kočku, musíš jí zajistit aspoň kontakt s jinou. Aspoň na návštěvy.
V Německu také platí zákaz krmení sousedových koček bez souhlasu majitele.
Na ostrovech jako je Aoshima nebo Tashirojima jsou kočky považovány za kulturní poklad a nesmí být usmrceny jako odchyceny.
Jak je vidět, v některých státech jsou kočky vnímány nejen jako mazlíčci, ale jako bytosti, které mají právo na svobodný život, ochranu před bolestí a důstojné zacházení. Tyto příklady ukazují, že právní pohled na kočky se ve světě mění a stále více zemí uznává, že i ony si zaslouží speciální práva.