Výhody kočičí smečky

Existují kočky, které jsou vyloženě individualistky a přítomnost druhé kočky v domácnosti by nesnesly. Ale tvrdit, že jsou všechny kočky samotářky, je mýtus. Kočky mají většinou společnost rády a kočičího kamaráda člověk nenahradí, ať se snaží sebevíc.

Pokud uvažujete o pořízení druhé kočky, berte v úvahu povahu a temperament svého mazlíčka. Zvlášť pokud je kočka dospělá a vyrostla u vás v pozici jedináčka, bude si hůř zvykat. Mohou za to špatné zkušenosti, které se projevují trvalou averzí vůči příslušníkům svého druhu, nedostatek příležitostí k socializaci, nebo prostě nesnášenlivá povaha. Obecně si lépe zvykají mladé kočky. A především většina koťat vychází s dalšími kočkami bezproblémově. Co se týče plemen, přizpůsobivé bývají obyčejné kočky evropské, naopak perské kočky mohou být odtažité. Některé ušlechtilé kočky jsou vysloveně společenské, třeba mainská mývalí, barmská nebo habešská kočka (samozřejmě existují výjimky i v rámci plemene). Velmi tolerantní mohou být i útulkové kočky, které jsou z dočasného azylu zvyklé na další zvířata.

Jednu, nebo víc?
Jednu samotnou kočku byste si neměli pořizovat, jestliže trávíte každodenně mnoho hodin mimo domov. Kočky mají potřebu tělesného kontaktu a mazlení, proto přítomnost svého páníčka vždy ocení. Osaměle chované kočky mají větší tendence k vývoji poruch chování, zvlášť když jsou často nechávány dlouhou dobu osamotě. Nahromaděnou energii pak mohou uvolňovat nevhodným způsobem, třeba útočnými loveckými hry, kdy terčem budou vaše ruce nebo nohy. Některé kočky svou nespokojenost dávají najevo nečistotností - vylučováním mimo záchod, což je samo o sobě obtěžující. Proto kdo je časově vytížený, a přesto touží po kočičí společnosti, měl by si pořídit kočky dvě či dokonce tři (kočky se ve třech zabaví ještě lépe). Nezbytnou podmínkou však je, že kočky se k sobě musí hodit a „rozumět“ si. Samozřejmě musíte počítat s většími náklady na krmení, i péče zabere víc času (česání, úklid kočičí toalety, návštěvy veterináře atd.) a i cestování s více kočkami je mnohem komplikovanější. Výhodou je, že kočky si spolu budou hrát a vy nebudete mít výčitky svědomí, když se někde zdržíte a ony jsou doma samotné.

Vzájemná blízkost
Společnost dalších kamarádek kočce zajišťuje nejen stálou zábavu, ale i hodiny mazlení. Kočky totiž rády lehávají vedle sebe, vzájemně se otírají a olizují. Přitom se po vašem příchodu rády pomazlí a pohrají i s vámi. To se nemusíte bát, že by ztratily zájem o blízkého člověka.

Jaké kočky se k sobě nejvíc hodí?
Nedá se to paušalizovat. Obecně se k sobě hodí kočky podobného temperamentu. Kočka plná energie si nejvíc užije s podobně naladěnou družkou, se kterou se bude honit po obýváku, šplhat po kočičím stromu, ale i odpočívat na parapetu. Klidnější kočku by mohla přítomnost temperamentních a neunavitelných společníků stresovat. Divočejší kočku naopak klidný společník „brzdí“. Proto je vhodné pořizovat si zvířata stejného založení nebo sourozence ze stejného vrhu. U koťat sourozenců odpadne fáze sžívání a vše je jednodušší. Co se týče pohlaví, osvědčují se skupiny jednoho kocoura a jedné nebo více koček. Samozřejmě za předpokladu, že jsou zvířata kastrovaná. V opačném případě hrozí nejen riziko zabřeznutí, ale i konfliktů vyvolaných hormonálně podmíněným chováním.

Zdroj: Renate Jonesová, Kočky síla a elegance, Knižní klub, 2012
Foto: pixy.org