Vodní práce - začínáme s výcvikem - bezpečnost

Co je nejdůležitější proto, aby výcvik vodních prací zůstal zábavou pro pejsky i psovody - bezpečnost!

Za patnáct let výcviku jsme neměli u vody vážnější problémy, přestože jsme cvičili i v extrémních podmínkách, v zimě, v silném proudu, ve vysokých vlnách i potmě. Na základě vlastních i cizích zkušeností jsme postupně vytvořili následující zásady a důsledně je dodržujeme. Bezpečnost při vodní záchraně je důležitým prvkem, na který se nevyplácí zapomínat.

Prevence torze žaludku

Nejdůležitější u vodních prací je prevence torze žaludku. Ve vodě působí jiné tlakové poměry než na souši, a proto je nebezpečí torze významně zvýšené už při běžném plavání, natož pak při skákání ze člunu a dalších pohybech. Proto platí zásada, že by pes neměl dostat nejméně šest hodin před výcvikem a ani během něho žádnou potravu, a to ani žádné pamlsky. Pokud má pes nedostatek energie, můžete mu dát tak dvě tři hodiny před výcvikem menší množství tuku (máslo, sádlo, jedlý olej...), protože i při malém objemu obsahuje hodně energie a rychle se spálí. Můžete přidat i trochu hroznového cukru. Množství je potřeba vyzkoušet, při překročení rozumné dávky je u psa, který není zvyklý na tuk, možný mírně projímavý účinek.

Výběr místa k výcviku

Vhodné místo k výcviku je, zejména zpočátku, velmi důležité. Místo k výcviku by mělo být dostatečně klidné, aby se pes i psovod mohli soustředit na kvalitní provedení cviku. Mělo by také poskytovat možnost odpočinku mezi cviky a bezpečné odložení psů.

Výcvik, zejména začátečníků, by měl probíhat v místě, kde je pozvolný přístup do vody - pejsci se méně unaví, a mohou tedy cvičit déle. Navíc prudký svah může unavit svaly na končetinách a pejska připravuje o radost z vody. Méně zkušení psi mají problém zejména s „hranou“ u břehu, tedy s přechodem břehu ve dno, který není pozvolný a dělá „schod“

Kvalita vody

Podstatná je také čistota vody - pokud voda obsahuje větší množství sinic, může způsobit kožní a zažívací problémy. Pes při výcviku spolyká celkem značné množství vody, takže je její kvalita důležitá. Bahno je také nežádoucí, i když jeho nebezpečnost není velká. Doporučuji ho co nejdříve vymýt ze srsti čistou vodou.

Slaná voda v moři má na kůži a srst pozitivní a léčivé účinky. Mám za sebou skoro dvacet týdnů výcviků na moři a zatím jediný problém měli psí začátečníci s pitím slané vody - jeden z projevů nervozity - a s následným průjmem. Naopak několika psům, kteří měli kožní neduhy, je moře vyléčilo, a většinou natrvalo. Sůl ze srsti obvykle ani nevymýváme a ani psi s hustou a dlouhou srstí (např. bobtail) nemají problém s výstavní kvalitou srsti.

Dostatečná hloubka

Důležitá je dostatečná hloubka vody, a navíc dostatečně blízko břehu. Ideální je takové místo, kde se dno svažuje tak, aby dva až čtyři metry od břehu bylo vody po pás až po ramena a tato hloubka byla ještě dalších 10 až 30 metrů od břehu. Hloubka je důležitá zejména pro větší psy, kteří by po skoku do vody neměli dosáhnout na dno, mohli by si totiž narazit tlapky. Příliš pozvolný břeh zase snižuje efektivitu výcviku tím, že se pes, a hlavně psovod a figuranti velmi unaví, než dosáhnou dostatečné hloubky.

Plavání v moři

Pro zajištění bezpečnosti plavání v moři je také důležité najít místo, kde je bezpečno nejen od ježků a perutýnů, ale i od ostrých skal. Ostrá skála může snadno poškodit či proříznout kůži, zrádné jsou zejména podmořské skály pár desítek centimetrů pod vodou, pes je nevidí (i když někteří novofundlanďani je dokážou vycítit) a může si o ně proříznout tlapku či uříznout kousek kůže.

Vápencové kameny a skály mohou být problém, někdy mohou poškodit polštářky na tlapkách. Ptal jsem se několika veterinářů, jak to léčit, ale žádný mi nic užitečného neporadil. Nakonec mi v lékárně doporučili na ošetření „obyčejnou“ betadinovou mast a kosmetickou vazelínu na ochranu tlapek před dalším plaváním. Jejich radou se řídím a tyto přípravky vozím vždy s sebou.

Nepříjemnosti mohou způsobit pevně zakotvené vyvazovací bójky pro lodě; pokud pes chytne takovou bójku, plave sice vší silou, ale bez dopředného pohybu, pokud nemáte psa, který umí spolehlivě pouštět, tak na nic nečekejte a plavte k němu

Pozor na vyčerpání!

Plavání je pro psa fyzicky velmi náročná činnost. Říká se, že minuta plavání odpovídá kilometrové vycházce, což je velmi hrubý odhad a závisí zejména na zkušenostech psa. Odměnou je, že při plavání psi, zejména mladí, velmi rychle získávají fyzičku. Výdrž ve vodě je pro psa otázkou spíše psychickou - vzpomínám si, jak před mnoha lety jeden z nestorů českých záchranářů tvrdil, jak jeho feny NO vydrží plavat hodinu, a po pár metrech za člunem jsme je vyčerpané tahali do člunu.

Doporučuji tedy velmi pečlivě sledovat aktuální stav psa ve vodě, někteří, zejména nezkušení psi dokážou při plavání vydávat energii tak, že jim viditelně ubývá s každým uplavaným metrem. Naštěstí pouze z doslechu vím, jak to vypadá, když se pes topí: prvním znakem je, že pustí aport, pokud nějaký má, v další fázi začne otevírat tlamu, následně začne plavat v kruhu a prý víc jak jeden kruh neudělá a jde ke dnu jako kámen. Tedy pokud zpozorujete některý z těchto znaků, jednejte okamžitě, na záchranu svého psa máte už jenom vteřiny.

Vlny

Vlny vysilují psy při plavání více, než si obvykle myslíme. U moře se psi vyčerpají rychleji, přestože slaná voda nadnáší. V létě můj pes po 200 metrech plavání v celkem malých (0,4 m) vlnách už projevoval únavu, druhý den, kdy nebyly vlny, po 350 metrech plaval, jako by právě začal, v klidu a pohodě.

Počasí

Počasí má při plavání obrovský vliv, teplota má vliv na některá plemena, pro ta teplomilnější může být nízká teplota vody nevhodná, většina vodních plemen zvládne i plavání ve velmi studené vodě bez znatelného vlivu. Přesto je potřeba dávat pozor na vyčerpání a únavu. Pozor je potřeba dát na možné prochladnutí psa po plavání - zejména je-li teplota vzduchu pod bodem mrazu, z mokrého psa (neutřeného a nevysušeného) se stane ledová koule, která promrzne velmi rychle. Rozhodující pro případné komplikace tedy není teplota vody, ale délka doby, kterou mokrý pes stráví na studeném vzduchu.

Na mokrého psa výrazně působí vítr, a to nejen po výstupu z vody, ale i v silném dešti. Účinek větru je takový, že intenzivně ochlazuje všechno mokré, a tak dokáže snížit „přepočtenou (jak říkají meteorologové) teplotu vzduchu“ až o desítky stupňů! V praxi to znamená, že silný vítr při teplotě +15 °C může psa vysílit a ochladit více než bezvětří při teplotách okolo nuly. Vítr z mokrého psa vysává tělesné teplo, a je tak větším nebezpečím než chlad.

Když mrzne

V zimě představují nebezpečí plovoucí kry a led. Plovoucí kry ve vodě mohou poranit psovi při plavání krk, krční tepny a tlapky při vstupování do vody a vystupování z ní. Nebezpečím je samozřejmě také tenký led, zejména je-li zakrytý sněhem, nemusí být vždy vidět či poznat.

Vybavení

Co se týká vybavení, zmínil bych se nyní o těch částech, které přímo souvisí s bezpečností. U psa je to postroj. Pes by měl být oblečen do takového postroje, který umožňuje jeho snadné vytažení do lodě. Postroj by měl být co nejjednodušší, francouzské modely se dvěma kruhy po bocích možná umožňují snadnější úchop tonoucího, ale mimo vysoké ceny mají i tu nevýhodu, že hrozí nebezpečí, že si pes splete kruh s aportem a následně bude plavat v kruhu. Barva postroje by měla kontrastovat s barvou psí srsti, aby se dal snadno a rychle najít a nahmátnout.

Pokud použijete postroj s integrovaným vodítkem, pozor na to, aby vodítko nebylo příliš dlouhé, a tedy se do něj nemohla dostat přední končetina. Tyto postroje jsou podle mých zkušeností nejlepší, necháváme si je šít na míru a integrované vodítko navíc umožňuje „delfíní plavání“ psovoda se psem, které psa ve vodě výrazně méně zatěžuje, a pes se tedy méně vysiluje.

Obojek by pes neměl mít buď žádný, pokud má postroj, nebo by měl být nylonový („z popruhů“) a nepříliš volný. Kovový obojek není ideální, delší srst ničí, a pokud je volnější, hrozí nebezpečí, že si do něj pes zasekne tlapku a utopí se. Naprosto nevhodné jsou kožené výrobky, mokrý kožený obojek dokáže velmi rychle vytvořit na kůži krvavé odřeniny. Pokud se vám to už stane, řešením je vystříhat chlupy okolo rány a natřít roztokem Novikov. Balzám Novikov je také vhodný na opruzeniny, které mohou vzniknout na mokrém psovi, pokud včas nevyschne.

Buďte při výcviku vždy připraveni jít do vody, a to nejen pro úspěšné dokončení cviku, ale i psovi na pomoc, stát se může opravdu cokoli. Psovod by měl mít při výcviku vestu nebo ideálně neoprénový oblek, může se pak soustředit na pomoc psovi, a ne na vlastní záchranu. Neoprén nejen nadnáší, ale i izoluje před chladem.

Bezpečnost figurantů

Při vodních pracích je důležitá nejen bezpečnost psa, ale i lidí. Při výcviku proto musíme myslet na to, abychom psa naučili takovému chování, které neohrozí zachraňované osoby. Na internetu je plno fotografií, jak pes při nácviku záchrany plavce v bezvědomí táhne figuranta za zápěstí. Cvičíme tento cvik vždy a výhradně na dlaň, v zápěstí je několik důležitých mechanismů pro funkci ruky a zejména tepna - pokud ji pes poruší, figurant vykrvácí během několika málo minut.

Tip pro ty zkušenější

Jedním z cviků, který je nesnadný k naučení, je plavání v týmu, tedy plavání psa vedle psovoda.

Pro nácvik této dovednosti mám jednoduchý návod - při výcviku neplavte, ale vedle psa jděte po dně! Najděte si takové místo, kde budete mít možnost jít ve vhodné hloubce vedle psa. Pokud vedle necvičeného psa poplavete, pravděpodobně vám uplave, poleze vám na záda či bude dělat něco jiného zajímavého a nebudete mít možnost ho nijak usměrňovat, protože pokud nejste profesionální plavec, budete mít sami co dělat s dýcháním a mluvením naráz. A to jsem se ani nezmínil o případné potřebě psa směrovat rukama.

Tedy doporučuji - jděte vedle psa až do hloubky „po pás“ případně až „po prsa“, a potom zabočte vpravo tak, abyste měli psa po levé ruce a břeh po pravé. Pes má instinktivní touhu se stáčet ke břehu, takže poplave pěkně vedle psovoda a máte možnost psa navigovat. A nezapomeňte si zkontrolovat před začátkem výcviku dno, ať vás nepřekvapí bahno či kořeny.

Jak je patrné z informací uvedených v článku, chceme-li při cvičení ve vodě zajistit bezpečnost psa i svou, musíme myslet na spoustu věcí a nesmíme zanedbat ani zdánlivé detaily. Byl bych ale nerad, kdybyste dospěli k názoru, že vodní aktivity se psem jsou nad vaše síly, a ztratili chuť si se svým čtyřnohým kamarádem zaplavat. Jde o jeden ze zdravotně i vztahově nejvhodnějších způsobů společné práce i výcviku, který si můžete vybrat, stejně jako je při dobrém vedení velmi zábavný.

Pokud byste si chtěli plavání vyzkoušet s námi nebo se jen přijet podívat, jste více než vítání.

Text a foto: Ing. Pavel Bradáč

http://www.foundland.cz