Strach z hluku

Mnoho psů má strach z nejrůznějších hlučných věcí – jako je například vysavač, bouřka nebo křik dětí… Fóbie má kořeny ve špatné zkušenosti s hlasitými zvuky. Prvotního podnětu, který ji vyvolal, se pravděpodobně nedopátráte, ale to stejně není tak podstatné. Důležitý je návod, jak strach překonat.

Bohužel téměř ve všech případech se strach z hluku stupňuje a zhoršuje s každým dalším nepříjemným zážitkem. Může se tak stát, že pes bude úzkostlivě reagovat i na zvuky (či předměty), které s hlukem přímo souvisejí. Například pes, který se bojí zvuku při luxování, bude bázlivě reagovat i na vysavač položený v koutě, nebo pes bojící se bouřky může projevovat strach i při dešti. Platí pravidlo – nevěnujte psímu strachu žádnou pozornost a rozhodně ho neutěšujte. Tím byste jeho strach jen podpořili. A pes by si pomyslel, že opravdu existuje důvod, proč se bát… Co tedy dělat? Fóbii z hluku lze překonat několika způsoby:

Hudební terapie

I když to možná bude znít trochu zvláštně, zkuste psovi pustit hudbu. Obstarejte si příjemnou houslovou nebo harfovou nahrávku. Vibrace strun totiž vydávají tóny, které lidské ucho není schopno vnímat, na psy však působí uklidňujícím dojmem. Tato forma „hudební terapie“ většinu psů zklidní, vede k redukci srdeční frekvence, sníží se jim krevní tlak, zvedne se hladinu endorfinů a naopak poklesnou stresové hormony.

Psovi dělejte společnost a poslouchejte hudbu společně, můžete ho hladit nebo mu provádět jemnou masáž, čímž se ještě víc uvolní (neděláme si legraci, ono to opravdu funguje) Později přehrávejte hudbu také během bouřky, novoročního ohňostroje, nebo ji pusťte dřív, než zapnete vysavač.

Odstraňování přecitlivělosti (desenzibilizace)

Při této metodě je pes konfrontován přímo se zdrojem hluku, kterého se bojí. Zvuk je nahraný na cd a hlasitost je snížená tak, aby nevzbuzovala jeho pozornost. Cd můžete buď koupit přes internet, nebo si sami pořiďte zvukovou nahrávku. Zprvu ji přehrávejte pouze tlumeně – to znamená tak, že ji sami jen sotva slyšíte. Pes by měl zvuk vnímat jen okrajově jako zvukovou kulisu, podstatné je, aby to v něm nevyvolávalo strach. Současně si se psem hrajte nebo s ním trénujte naučené cviky, které ovládá a odměňte ho pamlskem. Když se bude soustředit na to, aby si lehnul nebo podal pac, nemůže věnovat tolik pozornosti obávaným zvukům. Za správné provedení povelu ho hodně chvalte a odměňte. Jestliže začne projevovat strach, cvičení přerušte a odměnu mu nedávejte. Řekněte prostě jen třeba: „Výborně, tak díky a končíme.“

Zkuste to další den ještě jednou, ale pusťte nahrávku tišeji. Teprve v okamžiku, kdy si s vámi pes hraje v klidu a bez známek nervozity, zatímco slyší v povzdálí obávané zvuky, můžete přistoupit ke zvýšení hlasitosti.

Cvičení opakujte v různých v místnostech a v přítomnosti dalších členů rodiny. Když pes provádí cviky a hry při normální hlasitosti a neprojevuje známky nervozity, zkuste na chvíli odejít z místnosti. Dobu, kdy je ponechán sám, postupně prodlužujte. Během obávané bouřky, ohňostroje nebo luxování nechte psa jako při nácviku provádět různé triky a společně si hrajte (přetahujte se o uzel, házejte mu míček…). Pes by měl být o poznání klidnější.

Terapie pomocí Bachových květů

Tato alternativní terapie je osvědčeným pomocníkem a může výše uvedené metody úspěšně podpořit. Nemusíte se bát, Bachovy květy nevykazují škodlivé vedlejší účinky, jen stabilizují psychický nesoulad. O použití se poraďte s odborníkem. Obecně se proti strachu používá krizová esence Rescue Remedy, Aspen (topol osika) nebo Mimulus (kejklířka skvrnitá). Pokud víte, že bude bouřka nebo ohňostroj, podejte psovi Bachovy esence včas předem. Účinky se začínají projevovat zhruba hodinu po jejich užití. Je možné, že strach během několika dní povolí a pes získá větší sebedůvěru a bude se lépe vyrovnávat se stresem. Podle velikosti psa podávejte třikrát denně 3 až 10 kapek. Jestliže zpozorujete zlepšení, dávku hned nepřerušujte. Snižte počet kapek několik dní na dvakrát denně, pak postupně několik dní na jednu kapku denně. Teprve potom terapii ukončete.

Zdroj: Výcvik psa podle jeho temperamentu, Antje Hebel, Grada, 2011