Historie
Jedná se o dlouhosrstou varietu kočky habešské. Název plemene je trochu zavádějící, protože Somálsko nemá s původem nic společného. První somálské kočky se narodily ve Spojených státech, které se také nejvíce zasloužily o uznání plemene. Somálská kočka vlastně vznikla náhodou. Už od počátku chovu habešských koček byli chovatelé občas nemile překvapeni, když se ve vrhu objevilo kotě s polodlouhou srstí. Zpočátku byla tato koťata kastrována a darována jako domácí mazlíčci. Později se však chovatelé více zajímali o tyto pěkně osrstěné kočky a začali s úmyslným šlechtěním. Byly ve světě už dost rozšířené, ale mnoho chovatelských organizací je stále váhalo uznat. Proti byli především chovatelé habešských krátkosrstých koček, pro které to byla jen habešská kočka s nepovedenou srstí. O pojmenování plemene se zasloužila americká chovatelka Evelyn Magusová, která somálské kočky jako první šlechtila (v roce 1967). Název plemene se odvíjí podle země blízké domovině habešských koček, aby tím byla vidět úzká souvislost obou plemen. CFA uznala somálskou kočku roku 1978, FIFé roku 1982.
Vzhled
Hlava je klínovitá s měkkými liniemi, středních proporcí, široká v čele, brada je mohutná. Nos je středně dlouhý, z profilu tvoří jemnou křivku, není rovný ani prolomený. Poměrně velké uši jsou široké v nasazení, dobře odsazené, pozorně vzpřímené, na špičkách lehce zakulacené. Štětičky jsou žádoucí. Velké mandlovité oči musí být výrazné, s živým výrazem, jejich jantarová, zelená nebo žlutá barva musí být čistá, jasná a intenzivní. Jejich orámování je v barvě tickingu. Středně dlouhé tělo je pevné, pružné a svalnaté. Somálské kočky se jeví díky mimořádně jemné a husté srsti jako plemeno poněkud robustnější. Srst je na omak měkká, plná, hedvábná, s jemnou texturou. Nejvýrazněji je osrstěný límec a kalhotky, střední délka je vyžadována po celém těle mimo oblast plecí. Výrazné osrstění je vyžadováno též na ocasu. FIFe uznává čtyři základní barvy – divokou, modrou, skořicovou a plavou; totéž platí pro stříbřité variety. Somálské kočky vykazují na srsti nápadný ticking. Při něm se na jednotlivých chlupech střídá základní barva srsti s tmavšími pigmentovými proužky. Špička chlupu musí mít vždy tmavší pigmentaci. Původní barva srsti somálské kočky je divoké zbarvení neboli „ruddy“, je nejznámější a nejčastěji se vyskytující barvou srsti, srst má červenohnědý základ s černým tickingem. V průběhu času vznikly z této původní barvy různé jiné přitažlivé (ředěné) barvy srsti.
Povaha
Somálské kočky jsou výrazně zaměřené na člověka, mají velkou potřebu kontaktu a pozornosti. Nesnáší samotu. Charakter je srovnatelný s charakterem habešských koček. Jsou inteligentní, přátelské, zvědavé a přítulné. Jestliže jste často mimo domov, vezmou zavděk i společností jiných koček, nebo dokonce psa. Jelikož se jedná se o extrovertní společenská zvířata, i jejich vztah k dětem je zpravidla dobrý. Nejen koťata ale i dospělé kočky jsou velmi hravé (např. rády aportují předměty). Jsou komunikativní, jejich hlas je však jemný.
Péče
Srst somálských koček lze udržovat v dobrém stavu za minimálního péče. Dobře se češou a jemná podsada skoro nikdy neplstnatí. Pro dobrou kvalitu srsti je vhodné podávat například lososový olej nebo jiné krmné doplňky na krásnou srst. Uši, oči a drápky se udržují stejně jako u ostatních koček. Díky přirozenému temperamentu by somálská kočka měla mít k dispozici dostatek prostoru pro běhání a šplhání.
Zdroje: Encyklopedie koček, Esther J.J. Verhoff-Verhallenová, Kočky, kocouři a koťata, Albert Pintera, Práce
Foto: Heikki Siltala, catza.net