Historie:
Toto plemeno je potomkem starorakouských pinčů, kteří byli rozšířeni ještě ve 2. polovině 19. století jako nenároční a všestranní psi. Původně vznikl rakouský krátkosrstý pinč jako „kousavý“ selský pes na hlídání a k nahánění dobytka. Téměř totožného psa s dnešním plemenem lze spatřit na obrazech z konce 18. století. Systematický chov tohoto čistokrevného plemene začal v roce 1921. Jako rakouský krátkosrstý pinč bylo plemeno uznáno rakouským kynologických svazem v říjnu roku 1928. V roce 2000 byl rakouský krátkosrstý pinč přejmenován na rakouského pinče.
Vzhled:
Rakouský pinč je podsaditý pes střední velikosti. Má živý a inteligentní výraz. Pes se dorůstá 44 - 50 cm v kohoutku a fena může dorůst 42 - 48 cm v kohoutku. Hmotnost tohoto plemene se pohybuje okolo 12 - 18 kg. Rakouský pinč má hustou srst s podsadou. Podsada je krátká a hustá a na zadní straně stehen tvoří krátké praporce. Krycí srst pinče je krátká až středně dlouhá. Je hladká a dobře přiléhá k tělu. Rakouský pinč může mít jakoukoli barvu srsti, ale měl by mít bílé znaky na hrudníku, tlamě, krku, hrdle, týlu, tlapkách a na špičce ocasu. Pokud mu však některé bílé znaky chybí, nepovažuje to standard plemene za vadu.
Povaha a využití:
Tento pes nebyl vyšlechtěn pouze k tomu, aby žil ve společenství, ale spíše k práci na statku. Proto nemusí někteří jedinci vždy dobře vycházet s ostatními psy a mají sklon ke kousavosti. Rakouský pinč je temperamentní pes a velmi dobrý hlídač, který štěká při každém podezřelém zvuku. Vůči cizím lidem je podezíravý, avšak mezi lidmi, které zná, je uvolněný, hravý a přátelský. Lovecký pud je u plemene jen slabě vyvinutý. Rakouský pinč není snadno vycvičitelný, ale měl by být trénován motivací, nikoliv silou. Hodí se i do teplejšího podnebí.
Péče:
Rakouský krátkosrstý pinč nevyžaduje žádnou zvláštní péči o svůj zevnějšek a průměrně se dožívá
12 - 14 let.
Text: Martina Exnerová