Psí pohled na svět

Zrakově je pes výborně přizpůsoben k lovu menších rychlých zvířat. Zrak však není jediným smyslem používaným při lovu, a proto nehybné objekty může snadno přehlédnout.

Psí oči dokážou zpracovat to, co vidí, rychleji než lidský zrak. Mnohem lépe identifikují jakýkoli pohyb. Při experimentech bylo zjištěno, že objekt, který byl v klidu, pes „neviděl“ na vzdálenost 400 metrů, ale když se pohnul, zaznamenal ho na 800 metrů. Psi navíc vnímají předměty, jakoby se pohybovaly zpomaleně, proto dokážou s takovou přesností chytat letící míčky nebo frisbee.

Vidí i v noci

Díky tomu, že je jejich sítnice vybavena buněčnou vrstvou, označovanou jako tapetum lucidum, jsou schopni vidět ve tmě. Tato vrstva způsobuje zesílení dopadajícího světla. Tapetum lucidum je to, co svítí z očí psů, koček, ale i divoké zvěře, když na ně v noci dopadne světlo reflektorů nebo baterky. Funguje jako zrcadlo, světlo vstupující do oka odráží a nechává ho znovu procházet přes buňky sítnice, aby byl spolehlivě zachycen každý foton. Ale nefunguje to tak, že by psi viděli v úplné tmě. V zatemnělé místnosti nebo v lese za bezměsíčné noci při zatažené obloze nevidí o mnoho lépe než člověk.

Prostorové vidění

Psi mají širší zorné pole než lidé, protože jejich oči jsou posazeny více na straně hlavy. Zorné pole tvoří zhruba 200 stupňů u plemen krátkonosých (např. bostonský teriér) a 270 stupňů plemen dlouhonosých (např. afgánský chrt). Plemena s krátkým čenichem mívají oči více bočně, takže lépe vidí do stran, plemena s prodlouženým čenichem mají zrakové pole orientované více dopředu. Zrakové pole člověka obsáhne přibližně 180 stupňů a zraková pole obou očí se částečně překrývají, což v tomto úseku umožňuje binokulární prostorové vidění. Ačkoli mají psi širší zorné pole než lidé, zóna překrývání zorných polí obou očí je u nich menší, čímž je jejich prostorové vidění omezeno na menší rozsah.

Na blízko raději využijí svůj jemný čich

Psi také méně přesně vnímají světelné kontrasty. Nemají takovou schopnost akomodace čočky jako lidé, což znamená, že pes vidí dobře jen do vzdálenosti třiceti až šedesáti centimetrů od oka. Každý bližší předmět vidí rozmazaně a neumí tak dobře zaostřovat na detail jako lidé. To také vysvětluje, proč psi v bezprostřední blízkosti prozkoumávají předměty raději pomocí čichu.

Dalekozrakost a krátkozrakost

A dokonce i mezi psi se vyskytují jak krátkozrací, tak dalekozrací jedinci. Například u rotvajlerů byla zjištěna poměrně častá krátkozrakost. Dalekozrakost loveckých plemen zase naznačuje, že u nich proběhla selekce na tento znak. Jistý stupeň dalekozrakosti je totiž pro loveckého psa výhodný.

Raději modré hračky

Psi jsou barvoslepí, ale dokážou vnímat odstíny modré a žluté. Mají v oku totiž jen dva druhy barevných receptorů. Proto si pes nevšimne oranžové hračky na zeleném trávníku, barvy mu totiž splývají. Lepší je dát mu na hraní něco modrého.

Zdroje: Stehen Budiansky, Pravda o psech, Columbus, 2002
David Taylor, Velká kniha o psech, Gemini, 1992
Dokument Tajný život psů, z kolekce BBC Earth

Foto: maxpixel.freegreatpicture.com