Proč kočka kouše, když ji hladím? Ještě před chvílí se přece mazlila

Tohle mě na kočkách vždycky trochu fascinovalo. Kočka přijde sama. Otírá se mi o nohy. Vyskočí na gauč. Lehne si vedle mě a začne příst. Tak ji samozřejmě začnu hladit. Všechno je v pořádku. Kočka spokojená, já spokojená. A pak najednou…

Kousnutí.

Člověk zůstane koukat a přemýšlí, co přesně se během posledních pěti vteřin pokazilo.

Vždyť ještě před chvílí se mazlila.

A teď na mě kouká, jako kdybych jí právě provedla něco strašného.

Pokud máte doma kočku, možná to znáte taky.

U nás to není pokaždé stejné. Někdy můžu hladit dlouho a kočka je úplně v pohodě. Jindy mám pocit, že jsem stihla sotva třikrát přejet rukou po zádech a už mi dává celkem jasně najevo, že pro dnešek stačilo.

A právě v tom je podle mě první věc, kterou jsem u koček musela pochopit.

To, že se kočka nechá hladit, neznamená, že chce být hlazená donekonečna.

Kočka vám to většinou řekne ještě před kousnutím

Jenže my lidé jsme v tomhle trochu pomalí.

Kočka většinou nekousne úplně bez varování. Jen její varování nemusí vypadat tak, jak bychom čekali.

Přestane příst. Začne rychleji pohybovat ocasem. Uši se trochu otočí dozadu. Napne tělo. Začne se ošívat. Nebo se prostě podívá na naši ruku způsobem, který bych dnes už přeložila asi jako: „Hele, stačilo.“ Jenže pokud člověk pokračuje, může přijít kousnutí. A pak se divíme.Já jsem si dlouho myslela, že když kočka vrní, je automaticky spokojená a všechno je v pořádku. Jenže ani předení není tak jednoduché. Kočky mohou příst z různých důvodů a samo o sobě nám neřekne úplně všechno o tom, jak se právě cítí.Takže dnes už se nesoustředím jen na to, jestli přede. Dívám se na celou kočku.

Proč vlastně kočka najednou kousne?

Jedním z důvodů může být jednoduše to, že už má mazlení dost. Zní to trochu legračně. Kočka přijde za vámi, chce pozornost, nechá se hladit… a potom vás za to potrestá. Jenže z jejího pohledu to vlastně dává smysl. Kočky mají svoje hranice a každá je má nastavené trochu jinak. Některá může milovat dlouhé hlazení, jiná chce pár pohlazení a potom zase svůj klid. A problém je, že nám kočka neřekne: „Děkuji, bylo to příjemné, ale nyní bych si přála, abyste přestala.“ Tak to řekne po svém.Třeba zuby.

Někdy je problém i v tom, kde ji hladíme

Tohle je další věc, kterou jsem začala sledovat. Protože ne každé místo na těle je pro kočku stejně příjemné. Mnoho koček si užívá hlazení kolem hlavy, tváří nebo pod bradou. Naopak některým nemusí být příjemné, když jim člověk dlouho sahá na břicho, tlapky nebo ocas. A pak existují kočky, které vám dovolí úplně všechno. A člověk si podle nich vytvoří pocit, že všechny kočky fungují stejně. Nefungují. To, co miluje jedna kočka, může druhou během několika vteřin naštvat. Takže když kočka při hlazení kouše, zkusila bych si všimnout, kdy přesně to udělá.

Je to po minutě?

Po deseti vteřinách?

Když ji hladíte po zádech?

Když přejedete přes břicho?

Nebo když ji hladíte pořád na stejném místě?

Někdy se v tom dá najít docela jasný vzorec.

A pak je tu takové to zvláštní „kousnutí z lásky“

Tohle je výraz, který používáme docela často.

„Ona mě kouše, ale myslím, že z lásky.“

A možná na tom něco je, ale úplně bych na to nespoléhala.

Některé kočky při kontaktu používají jemné kousnutí jako součást hry nebo komunikace. Může jít o něco úplně jiného než o skutečnou agresi.

Rozdíl je často vidět na celém chování.

Kočka, která je uvolněná, má normální postoj, nevrčí, nesyčí a po jemném kousnutí třeba zůstane vedle vás, je trochu jiný případ než kočka, která ztuhne, stáhne uši, švihá ocasem a snaží se uniknout.

Proto bych se nesoustředila jen na samotné kousnutí.

Důležité je, co dělá kočka před ním a potom.

Někdy si za to můžeme trochu sami

Tohle se mi přiznává nerado.

Ale když si s kočkou od malička hrajeme rukama, může si snadno spojit lidské prsty s hračkou.

A pak se divíme, že po nich jednou skočí.

Ruka není hračka.

Tohle je podle mě obzvlášť důležité u koťat. To, co nám připadá roztomilé u malého chlupatého mimina, nemusí být úplně roztomilé o několik měsíců později.

Malé kotě kouše prstíček a člověk se směje.

Velká kočka se zakousne do ruky a člověk už se tolik nesměje.

Takže na hraní jsou podle mě mnohem lepší udice, myšky a další hračky, u kterých má kočka možnost lovit a útočit na něco, co není naše ruka.

Co když kočka kouše najednou, i když to dřív nedělala?

Tady už bych byla trochu opatrnější.

Pokud kočka najednou začne být při hlazení podrážděná, i když jí to dřív nevadilo, nemusí jít jen o její náladu.

Může ji něco bolet.

A kočky jsou v tomhle trochu zákeřné, protože bolest často dlouho nedávají najevo tak jasně, jak bychom čekali.

Najednou nechce, abychom se dotýkali určitého místa.

Začne se schovávat.

Je podrážděnější.

Méně jí.

Nebo se chová jinak než obvykle.

Nemusí to automaticky znamenat zdravotní problém, ale pokud je změna výrazná nebo přetrvává, určitě bych to řešila s veterinářem.

Protože někdy nám kočka vlastně říká:

„Nesahej tam, něco není v pořádku.“

A my to můžeme omylem pochopit jen jako:

„Dneska má blbou náladu.“

Takže jak poznat, kdy přestat?

Asi nejjednodušší rada je sledovat kočku a přestat dřív, než musí použít zuby.

Jakmile vidím, že začíná být neklidná, pohybuje ocasem, stáčí uši nebo se napíná, většinou už ji nechám být.

Nemusíme čekat až na kousnutí.

A vlastně mi přijde hezké, když kočka zjistí, že její signály respektujeme.

Když odejde, nechám ji odejít.

Když přijde zpátky, může zase přijít.

Nemusím ji držet a hladit jen proto, že zrovna sedí vedle mě.

Protože kočka není plyšák.

A to jsem pochopila asi až po nějaké době.

Je to zvíře, které s námi žije, ale pořád má svoje vlastní hranice, nálady a představu o tom, co je příjemné.

A někdy je její představa opravdu velmi konkrétní.

Třeba:

„Můžeš mě hladit.“

„Ale jen tady.“

„A jen chvíli.“

„A teď už ne.“

„A jestli budeš pokračovat, použiju zuby.“

Upřímně, vlastně je to docela fér.

Jen člověk musí dávat pozor, aby si těch prvních čtyř upozornění všiml.

Protože páté už obvykle přijde bez vysvětlování.

A pak zase sedím na gauči, koukám na kočku a přemýšlím, proč jsem ji vlastně ještě před chvílí hladila.

Ona se mezitím olízne, lehne si o kousek dál a vypadá naprosto spokojeně.

Takže ano.

Kočka může chtít mazlení a zároveň vás po chvíli kousnout.

Není to takový paradox, jak to na první pohled vypadá.

Možná nám jen celou dobu říká, že mazlení mělo skončit o třicet vteřin dřív.

A my jsme ji neposlouchali.