Při rozhodování, zda mít psa v bytě nebo na zahradě, je důležité zvážit jeho potřeby, povahu i klimatické podmínky. Každá varianta má své výhody i nevýhody a ne každý pes je vhodný pro život venku.
Mít psa v bytě znamená, že bude neustále v blízkosti své rodiny. Psi jsou sociální tvorové a většina z nich ocení, když mohou být co nejvíce se svými lidmi.
Výhody:
Blízký kontakt se psem – snazší socializace a lepší kontrola nad chováním. Určitá plemena psů dokonce společnosti svých páníčků vyžaduje.
Bezpečí – pes není vystaven extrémním podmínkám ani riziku útěku.
Vhodné pro menší plemena – některá plemena mají menší pohybové nároky a jsou ideální do menších prostor.
Nevýhody:
Nutnost častého venčení – pes potřebuje pravidelné procházky, což může být náročné zejména ve špatném počasí.
Omezený prostor – velká plemena mohou trpět nedostatkem pohybu, pokud se jim nevěnujete dostatečně.
Možný hluk a poškození interiéru – zejména pokud má pes separační úzkost nebo je nevycvičený.
Pes na zahradě má více prostoru k pohybu a častější přístup na čerstvý vzduch, ale i zde je nutné myslet na jeho potřeby.
Větší volnost pohybu – pes se může proběhnout kdykoliv.
Méně starostí s venčením – pes si může sám najít místo na vykonání potřeby.
Vhodné pro velká a aktivní plemena – například husky, německý ovčák nebo bernardýn.
Nutnost kvalitního zázemí – pes potřebuje zateplenou boudu, přístup k vodě a stín, případně dostatek prostoru.
Riziko osamělosti – psi jsou společenští a nesnesou dlouhodobou izolaci.
Možnost útěku či nebezpečí z okolí – například neohlášený vstup cizích osob nebo jiná zvířata.
Některá plemena nejsou stavěná na celoroční pobyt venku kvůli jejich tělesné stavbě, srsti nebo sociálním potřebám:
Krátkosrstá plemena (např. francouzský buldoček, boxer, dalmatin)
Malá společenská plemena (např. čivava, jorkšírský teriér, maltézák)
Plemena s krátkým čumákem (např. mops, buldok) – mají potíže s regulací teploty.
Některá plemena jsou naopak uzpůsobena k životu venku díky své husté srsti a odolnosti vůči chladu:
Severská plemena (např. sibiřský husky, aljašský malamut)
Ovčácká a pastevecká plemena (např. kavkazský ovčák, bernský salašnický pes)
Strážní psi (např. německý ovčák, rotvajler)
Neexistuje jednoznačná odpověď – záleží na konkrétním plemeni, jeho potřebách a vašich možnostech. Důležité je, aby pes měl dostatek pohybu, péče a především kontaktu s člověkem. Pokud ho necháte na zahradě, měl by být stále součástí rodiny, ne jen „hlídačem dvora“. Pokud ho máte v bytě, zajistěte mu dostatek procházek a podnětů.