Německý špic

Historie
Špic je jedním z nejstarších dodnes chovaných plemen psů. Archeologické nálezy zbytků koster původních špicovitých psů na území Švýcarska a Německa jsou datovány do doby před pěti tisíci lety. Tito psi byli nazvání psy rašelinnými. Vyobrazení špiců na různých hliněných a keramických nádobách ukazují, že tito pejsci odpradávna žili uprostřed lidských společností. Špicovití psi byli jedni z nejrozšířenějších po celé Evropě. Bylo to díky jejich odolnosti, statečnosti a hlavně všestrannosti. Na nákladních povozech hlídali přepravované zboží, strážili i stavení a vinice, chytali myši ve stájích a byli využíváni i jako psi pastevečtí. U nás spadá počátek čistokrevného chovu špiců do 60. let. Nejdříve se chovali bílí jedinci střední velikosti, později byli dovezeni také špicové dalších barev a velikostí. K výraznému oživení krve došlo po roce 1989, kdy bylo dovezeno několik kvalitních jedinců. Úroveň našeho dnešního chovu je srovnatelná s úrovní evropskou.

Povaha a využití
Špic má poměrně tvárnou povahu a velice dobře se přizpůsobí prostředí a rodině,ve které vyrůstá. Špicové jsou milými společníky dětí i dospělých. A protože jsou lehce ovladatelní, děti je zvládnou celkem bez problémů. Jsou bystří, čilí a temperamentní. Špicové jsou jako malé děti. Stále v pohybu, stále s typickým špicím " úsměvem" v obličeji, veselí a radostní, kdykoliv připraveni ke hře a dovádění. Jsou přirozeně inteligentní a rychle chápou. Když se na ně jde nápaditě a po dobrém, rádi se učí. I předvádění nejrůznějších kousků a triků, od panáčkování přes nejrůznější skoky (špicové mívají vynikající skokanské dispozice) až po regulérní výcvik a třeba i agility. Bystrý výraz špice napovídá, že je neustále ve střehu a že mu nic neunikne. Je proto výborným hlídačem.

Vzhled
Špic je středně silným psem kvadratického rámce těla. Jeho srst je bohatá, obzvláště na krku a na ocase, a odstává od těla. Hlava je podobná lišce, má bystré oči a malé blízko u sebe stojící uši. Německý špic je zřejmě pes s největším počtem barevných a velikostních variet. Standard uvádí 13 barevných variet. Od sněhobílé, celočerné přes čokoládově hnědou, zářivě oranžovou a vlkošedou k dalším, jako je krémová, creme-sable (krémová s černým nádechem), orange-sable, black and tan (černá s tříslovými znaky) a strakatá. Velcí špicové se chovají většinou jen bílí a černí, standard uvádí i zbarvení hnědé. Vlčí špicové jsou vlkošedí.

Velikost jednotlivých variet je:
vlčí špic / keeshond 49 +/- 6 cm
velký špic 46 +/- 4 cm
střední špic 34 +/- 4 cm
malý špic 26 +/- 2 cm
Trpasličí špic 20 +/- 2 cm

Péče
Větší rázy špiců můžou žít bez problémů celoročně venku a ti menší se hodí především do bytu. Ačkoliv špicové mají mimořádně bohatou srst, její struktura neinklinuje k plstnatění a navíc má samočistící schopnost.I při minimální péči proto špic vypadá dobře.S výjimkou období línání špice postačí vykartáčovat jednou za týden a to jen zlehka a občas prohlédnout místo za ušima. Přibližně jednou za měsíc majitelé většinou důkladněji pročešou i podsadu. Špic vyniká dlouhověkostí, patnáctiletí špicové ve skvělé kondici nejsou žádnou výjimkou.

Text a foto: Jana Beková

Chovatelská stanice Fox River www.foxriver.cz
Ch.s. německých malých špiců v barvě oranžové a orange-sable