Nejběžnější červi

Představa, že ve stolici psa najdete parazita, není vůbec příjemná. I proto by se měli psi pravidelně odčervovat. Jací jsou nejběžnější červi?

Škrkavky

Dospělé škrkavky se rozmnožují ve střevech. Pes se nakazí jejich pozřením (např. společně s potravou), ale může i vdechnout vajíčka při očichávání infikovaného trusu. Škrkavky žijí ve střevě psů a živí se jeho obsahem. Ve výkalech bývají vidět jejich vajíčka a někdy dokonce samotní červi, kteří vypadají jako kroutící se špagety. Dorůstají délky až 18 centimetrů. Štěňata se můžou nakazit ještě před porodem v těle matky, rovněž se mohou infikovat po porodu při sání mléka. Vajíčka škrkavek jsou velmi odolná, ve vnějším prostředí přežívají až 3 roky.

Měchovci

Přisávají se na stěnu střeva a živí se krví. Mají výrazné kousací ústrojí se zuby, kterými poškozují sliznici tenkého střeva a způsobují krvácení. Zpravidla měří pouze 5 až 18 mm, jeden konec těla mají lehce zahnutý. Pozřená krev je zbarvuje dočervena. Larvy pronikají do psího těla kůží nebo potravou. Vyskytují se především v chovech s vyšší koncentrací zvířat. Nakazit se mohou i nenarozená štěňata přes placentu, může dojít k infekci i při sání mateřského mléka. Mezi příznaky začervení měchovci patří apatie, průjem s čerstvou nenatrávenou krví, anémie, vyhublost, dehydratace. Změny na kůži se projevují hlavně na nohou, hrudníku a břiše. Lze pozorovat zarudnutí, ztrátu srsti, také polštářky na tlapkách jsou zarudlé a psa bolí, drápky se deformují a praskají.

Tenkohlavci

Pokud pes spolkne jejich vajíčka, usídlí se ve střevě a způsobí jeho zánět. Těžké záněty jsou doprovázeny průjmy (často s krví), hubnutím a anemií. Tenkohlavci dorůstají délky až 7,5 cm a ve výkalech se nevyskytují. Vajíčka začne pes vylučovat stolicí teprve za 3 měsíce od nákazy, proto je někdy složité určit správnou diagnózu. Tělo tenkohlavců je vláknité, tenké, na jednom konci zesílené (tvarem připomíná bič). Vyskytují se ve velkých psincích, ale i v městských parcích, kde je velká koncentrace psů.

Tasemnice

U psů se vyskytuje 9 různých druhů tasemnic. Nejběžnější je tasemnice přenášená blechami, které pes náhodně polkne při olizování srsti a jejich vykusování. Tasemnice mají ploché, dlouhé tělo, které se skládá z obdélníkových článků, jež obsahují vajíčka. Dorůstají délky až 80 cm. Z těla psa vycházejí jednotlivé články připomínající zrnko rýže se stolicí, ale lze je pozorovat i samostatně na srsti kolem řitního otvoru (mohou být pohyblivé). Při silné invazi dochází k hubnutí, srst psa je matná a vypadává, mohou se objevit koliky.

Zdroj: Paul McGreevy, Rádce pro milovníky psů, 2005

MVDr. Jana Kočová. Výmarský ohař, historie- chov – výcvik, Mladá fronta, 2016

Foto: pixabay.com