Narození koťat je pro každého chovatele velkou událostí. Od okamžiku narození slepých a bezmocných koťat do doby jejich odchodu do nových rodin uplyne třináct týdnů. Již nikdy nebude vývoj koťat pokračovat tak rychle, jako v tomto období. Pozorování vývoje a sledování pokroků, které jsou u malých koťat patrné každý den, patří k nejkrásnějším okamžikům, které může chovatel prožít. Abychom si tyto chvíle mohli vychutnat naplno, je potřeba si nejprve zjistit, co všechno malá koťátka potřebují.
Péče o novorozená koťátka
Koťata se rodí osrstěná, jsou však slepá a nemají vyvinuté zvukovody a čich. Novorozená koťata váží 60 - 120 gramů. Zpočátku jsou tak malá, že se vejdou do dlaně. V prvních deseti dnech jsou nejzranitelnější a řídí se jen hmatem.Jestliže se nám nenarodí velký vrh koťat (za velký vrh považujeme šest a více jedinců) a všechna koťata jsou zdravá, zvládne z počátku veškerou péči o ně jejich matka. Krmí je, myje je, masíruje jim bříška a pomáhá tak jejich vyprazdňování. Jak tedy můžeme pomoci my? Především koťatům zajistíme pořádný pelíšek, z počátku ne moc velký, aby koťata snadno našla jedno druhé a maminčin struk. Pelíšek umístíme na klidné místo bez průvanu. Nejlepší je pelíšek krytý ze všech stran, který má malý průlez. Do pelíšku umístíme deku nebo prostěradlo. Pravidelně pelíšek čistíme, vyměňujeme podložky a dohlížíme na to, aby koťata byla v teple.
Pokud se nám narodí více koťátek a kočka nemá dostatek mléka, začneme s dokrmováním. Hladová koťata poznáme podle toho, že stále naříkají a mají měkké a prázdné bříško. Ve specializovaném obchodě obstaráme lahvičky s dudlíky na dokrmování koťat a koupíme i speciální mléko pro koťata. Nahradit ho můžeme i neslazenou Tatrou grand. Před podáním mléko ohřejeme, nesmí být studené, aby nám koťata neprochladla, ale nesmí být ani moc horké. Teplotu si nejprve vyzkoušíme na hřbetu ruky. Pokud všechna koťátka sají mléko od své kočičí mámy, postačí je všechna přikrmit třikrát denně. Tato činnost nás nijak zvlášť neomezí a můžeme normálně chodit do práce a zvládat i další povinnosti. Pokud je však nějaké koťátko natolik slabé, že od maminky nesaje, je potřeba ho dokrmovat každé dvě až tři hodiny. I přesto je třeba kotě ke strukům kočky přikládat, protože mateřské mléko je vydatnější. První mlíčko, tzv. kolostrum obsahuje důležité živiny a obranné látky. Slabé kotě by měl vyšetřit veterinář, aby vyloučil případné vady.
Výživa kojící kočky
Jak jsme si již řekli, koťátka jsou v prvních dnech plně závislá na své matce, její mléko je pro ně nezbytností. Kočku proto v tomto období nijak neomezujeme v jídle a poskytneme jí kvalitní a pestrou stravu bohatou na živiny.
K dispozici jí dáme kvalitní granule pro březí a kojící kočku. Do jídelníčku častěji zařazujeme maso. Ideální je syrové hovězí maso, které však musí být 48 hodin přemražené. Maso můžeme podávat dvakrát denně. Kočka v tomto období potřebuje vápník více než kdy jindy, takže jí nabízíme tvaroh nebo zakysanou smetanu, pokud nemá po mléčných výrobcích střevní problémy. Na doplnění živin a energie zakoupíme u veterináře vitamínovou pastu.
První pokroky
První změnu, kterou můžeme pozorovat, je že zhruba mezi třetím až sedmým dnem koťátkům odpadne pupeční šňůra. Oči se začnou otvírat mezi sedmým až čtrnáctým dnem věku. Z počátku však ještě vidí rozostřeně. Koťátka nevystavujeme prudkému světlu, protože v tomto věku ještě nedokáží stahovat zornice. Oči koťat jsou z počátku modrá, v průběhu vývinu se budou postupně vybarvovat. Jakmile koťata začnou vidět, stanou se zvídavějšími, začnou zvedat hlavičku a rozhlížet se po okolí. Koťátka pravidelně ve stejnou dobu vážíme, přibírají denně zhruba 10 - 20 gramů. Každé kotě roste různě rychle, důležité však je, aby nehublo. Při pravidelném vážení můžeme snadno odhalit, že některé kotě přibírá pomaleji. Je-li tomu tak, začneme včas s jeho dokrmováním.
Druhý až čtvrtý týden věku
Mezi druhým až třetím týdnem věku se koťátkům vyvíjí čich. Snadno dle pachu dokáží rozlišit svou matku, ostatní sourozence a svého člověka. V třetím týdnu věku se vyvíjí sluch, proto dáváme pozor na hlasité zvuky, při kterých se mohou snadno polekat. Zpozorovat také můžeme první zoubky. Mezi třetím a čtvrtým týdnem koťátka zkouší své první krůčky, chůze je z počátku nemotorná a nejistá, ale s každým dnem se stává jistější. Pelíšek musíme přizpůsobit pohyblivosti koťátek. Zvětšíme jim prostor pohybu a pelíšek zajistíme tak, aby z něj nemohla vypadnout. Jakmile začnou chodit, můžeme je učit zvykat na samostatné přijímání potravy. Učíme je pít mlíčko z talířku, můžeme jim nabídnout tvaroh. Každý začátek je však těžký, a tak musíme počítat s tím, že z počátku budou mít koťata víc mléka a tvarohu na tlapkách, než v bříšku. Jakmile začnou sama jíst, dáme jim k dispozici menší záchůdek se stelivem. Dále jim poskytneme hračky, aby se nenudila.
Pátý až šestý týden věku
S přibývajícím věkem jsou koťátka stále zvídavější a nastává čas, kdy opouštějí svůj pelíšek a vydávají se na malé výpravy. Hrají si mezi sebou, zkoumají byt, učí se chodit na kočičí záchod a seznamují se se škrabadlem. V tomto věku jim nabízíme menší granulky určené pro koťata, syrové hovězí maso (musí být 48 hodin přemražené), vařené kuře nebo konzervy pro koťata. Pokud granulky nechtějí, zvlhčíme jim je trochu vodou. V tomto věku již musí mít koťata k dispozici vodu. Ideální je vodní fontánka, ve které se voda neustále čistí a koťátka vodu neroznesou všude po bytě. Přestože jsou čím dál víc samostatnější, matka se o ně stále stará a kojí je. Stále musí mít své zázemí, teplý pelíšek, kam budou chodit spát a odpočívat.
Další povinnosti a radosti chovatele
Povinností chovatele je pravidelně se starat o koťata. Vybíráme a čistíme jim záchod, v čistotě udržujeme pelíšek, kočičí mističky a celý prostor bytu. Pravidelně vyměňujeme vodu. Z dosahu koťat odstraníme křehké předměty a věci, o které by se mohla poranit. Pravidelným kontaktem se koťátka snadno socializují a vytvoří si tak vazbu s člověkem. Je velmi důležité si s koťaty hrát, chovat je a mazlit se s nimi. Pokud by si na člověka nezvykla už od mala, měla by s tím v budoucí rodině nemalé problémy. Koťátka je třeba od útlého věku vychovávat, dáme jim k dispozici škrabadlo na broušení drápků a drápky jim zastřihujeme speciálními kleštičkami. Je potřeba stanovit doma určitá pravidla, aby koťátka věděla, co smí a co ne. Pokud koťátko přistihneme při nežádoucím chování, řekneme mu důrazně \"NE\" a z daného místa ho přesuneme. Pokud koťátko naopak dělá nějakou věc správně, pochválíme ho slovem \"DOBŘE\" a pohladíme ho.
Očkování a odčervení
S veterinářem domluvíme odčervení a očkování koťátek. Začneme nejprve s odčervením. Za tímto účelem můžeme u veterináře zakoupit speciální odčervovací pastu, která je pro odčervení koťat nejjednodušším řešením. Odčervovacímu kalendáři jsme se věnovali podrobně v předchozím čísle časopisu (5/08), připomeňme jen, že si odčervení můžeme rozvrhnout třeba takto: První odčervení ve čtvrtém až pátém týdnu, druhé odčervení v osmém týdnu a poslední odčervení ve dvanáctém týdnu. První očkování se provádí v osmém týdnů a přeočkování ve věku dvanácti týdnů. Při odběru koťátek tzn. ve věku třinácti týdnů by měla být koťátka naočkována základní trojkombinací (panleukopénie, rhinotrachetitida, herpes virus) a jednou (či dvakrát) přeočkována.
Odchod do nových domovů
V průběhu doby, kdy budou koťátka u nás, pro ně hledáme nový domov. Ideální je, seznámit se s novou rodinou osobně. Nejlepší je, když se nová rodina přijede na koťátko podívat ještě před jeho odběrem. Nové majitele seznámíme s péčí o koťátko, informujeme je o tom, čím bylo krmeno, jaké stelivo jsme doma používali a na jaké hračky a pelíšek bylo zvyklé. Koťátko neodebíráme od matky a ostatních sourozenců dříve, než ve třináctém týdnu věku. Odchod koťátek do nového domova je pro chovatele smutnější období, ale pokud koťátku vybereme hodnou rodinu, která nám bude posílat o koťátku zprávy, budeme spokojeni.
Text a foto: Iva Tymráková
Chovatelská stanice britských koček SweetNozzles, CZ