Historie:
Jméno malého pejska neznačí, že pochází z ostrova Malta. Přídavné jméno „Maltese“ pochází ze semitského slova „malat“, které znamená přístav nebo útočiště. Předkové maltézského psíka žili v přístavech a přímořských městech středního Středomoří. Zde lovili myši a krysy, které se hojně vyskytovaly v přístavních skladištích a podpalubích lodí. Aristoteles zmiňuje plemeno malých psů v seznamu psů známých v jeho době (384 - 322 let př. Kr.), kterým připisuje latinské jméno „canes melitenses“. Ve starověkém Římě byl tento pes známý a oblíbený jako společník vdaných žen. Mnoho renesančních malířů vykreslovalo maltézského psíka na svých obrazech v salónech po boku nejkrásnějších žen doby.
Vzhled:
Maltézský psík dorůstá velmi malé velikosti. Pes doroste 21 - 25 cm v kohoutku a fena 20 - 23 cm v kohoutku. Hmotnost malého psíka se pohybuje okolo 3 - 4 kg. Jeho delší tělo je pokryto velmi dlouhou bílou, lesklou srstí. Maltézáček má nelínavou srst, což občas působí problémy, zvláště u štěňat ve věku kolem 8 měsíců. V té době se štěněčí srst mění za trvalou a snadno se zacuchá. Je to velmi elegantní plemeno s hrdým a ušlechtilým nesením hlavy. V poklusu dělá maltézáček krátké a velmi rychlé kroky.
Povaha a využití:
Toto plemeno je klidné, roztomilé, ale někdy přecitlivělé. Maltézský psík miluje děti a je vhodný i do malého bytu. Má rád procházky, ale pokud k nim nemá příležitost, přizpůsobí se usedlejšímu životu. S ostatními plemene vychází bez problémů, je inteligentní a velmi učenlivý. Svému majiteli je tento psík bezmezně oddaný a silně lne k celé své rodině. Maltézáček se rád mazlí a má citlivé vnímání. Nemá rád samotu.
Péče:
Kvůli dlouhé srsti je každodenní kartáčování naprosto nezbytné. Maltézský psík se musí také pravidelně mýt a hodí se výhradně pro chov v bytě. Průměrně se dožívá 14 - 15 let.
Text: Martina Exnerová