Nastal dlouho očekávaný okamžik, vezete si domů nové koťátko. Jak se k němu chovat, aby se dobře cítilo a nestýskalo se mu po mámě a sourozencích?
Kočky se cítí v novém prostředí zpočátku nejistě a mohou trpět odloučením od své kočíčí rodiny. Proto dejte vašemu chlupatému mazlíčkovi čas, aby si zvykl na neznámé místo a prozkoumal nový domov. Ovšem do ničeho ho nenuťte, otevřete dvířka přepravky a trpělivě počkejte, až se sám odváží vyjít. Ve větším bytě nebo domě je vhodnější zpočátku pro kotě vyhradit jednu klidnější místnost, kde bude mít možnost úkrytu a zároveň i výhledu (například z okna). Kočky jsou totiž vášnivé pozorovatelky, kterým nic neunikne. Do místnosti umístěte i kočičí toaletu, pelíšek a podávejte jí tam krmení. Na nové zvířátko jsou jistě zvědaví všichni členové domácnosti a obzvláště děti, ale zamezte tomu, aby se na ní všichni vrhali a snažili se s ní mermomocí mazlit. Je vhodnější, aby se v „kočičím pokoji“ vždy zdržoval jen omezený počet lidí.
Zpočátku byste se měli vyvarovat prudkých pohybů a rovněž hlasitých zvuků. Na kotě klidně promlouvejte. Mluvte spíš potichu a přátelským tónem, abyste si postupně získávali jeho důvěru. Nedívejte se mu upřeně do očí, delší přímý oční kontakt bývá kočkami vnímán jako ohrožení. Kotěti nabídněte ruku, aby si jí mohlo očichat, vypadá-li klidně, něžně ho pohlaďte a klidným hlasem na něj promlouvejte. Pokud se nachází například v úkrytu pod postelí, nesnažte se ho násilím vytáhnout ven a raději vyčkejte, než samo opustí své útočiště. Nejhorší co můžete v tuto chvíli udělat, je hladit a mazlit se s ním proti jeho vůli, když vidíte, že je vystrašené. Počkejte, až s vámi samo vyhledá kontakt. Celou situaci může urychlit, když budete kočičce nabízet lákavé pamlsky. Každá kočka je jiná, některé stačí chvilka a odvážně se vydá na průzkumy vstříct novým dobrodružstvím, další stráví celý týden v úkrytu. Berte svou kočičku prostě takovou, jaká je a do ničeho ji nenuťte….
Potřebujete-li kočku přenést, například při učení na kočičí toaletu, uchopte ji oběma rukama těsně za předníma nohama a zvedněte ji. Když ji ponesete v náručí, podepřete jí zadní nohy a druhou rukou ji pevně držte.
Berete-li si z útulku odrostlejší kočičku, buďte ještě trpělivější. Takové kočky mohou být velmi plaché a pak trvá delší dobu, než získají důvěru v nové páníčky. Trpělivost se určitě vyplatí. Ovšem nemyslete si, že všechny kočky z útulky jsou nedůvěřivé, některé jsou od prvního okamžiku mazlící a pohodové číčy.
Malá koťátka se ve většině případů rychle sžijí s novou rodinou a prostředím, u starších koček to většinou tvá déle. Když kočka získá prvotní důvěru, nesmíte ji hned přetěžovat. Pokud si přijde pro pohlazení, tak ji neodmítněte. Mazlení i hru ale musíte ukončit v okamžiku, kdy už bude mít všeho dost. Dětem vysvětlete, jak se mají ke zvířeti chovat, že ho nesmí tahat, nebo každou chvilku vyrušovat ze spánku.
Vzájemnou důvěru a vztah neobyčejné zlepšují společné hry. Proto si s koťátkem několikrát denně hrajte. Házejte mu malé míčky nebo myšky, mávejte kočičí vábničkou... Vyrobte mu prolézačku nebo tunely. Fantazii se meze nekladou. Uvidíte, jak to bude vašeho chlupatého miláčka bavit.
Nejdůležitější pravidlo na závěr: kočku nikdy nebijte! I když ji přistihněte při nežádoucím chování, vyvarujte se násilí. Dlouho budovanou důvěru byste totiž mohli i nadobro ztratit. Když ji přistihnete při zakázané činnosti, je lepší vyplašit ji pronikavým zvukem, nebo na ni stříknout vodou (třeba z rozprašovače na květiny). Některé kočky se naučí poslechnout na ostrým tonem vyslovené „fuj“ nebo „ne“. Při soužití se však vždy uvědomujte, že kočka není pes a že vychovat ji lze jen do určité míry…
Zdroj informaci: Brigit Gollmann: Kočka sebevědomá, chytrá, hravá, Grada