V létě člověk občas hledá kočku po celém bytě, protože si zaleze někam do stínu. V zimě je pátrání jednodušší. Často ji najdeme na dece, na parapetu nad radiátorem nebo přímo tam, kde zrovna potřebujeme sedět. S příchodem chladnějších dnů se totiž kočičí priority trochu mění. Teplo, klid a pohodlné místo najednou dostávají ještě vyšší hodnotu.
U nás doma to dobře známe. Jakmile se ochladí, kočičí pelíšky mají menší úspěšnost než gauč a teplá deka. A člověk se rychle naučí, že když si chce sednout, měl by si to rozmyslet dřív, než si místo zabere kočka.

V zimě mohou kočky prospat ještě větší část dne než obvykle. Kratší dny, méně slunečního světla a nižší teploty ovlivňují jejich denní režim. Některé jsou klidnější, jiné si zachovají své obvyklé tempo. Samotná větší ospalost tedy nemusí znamenat, že se něco děje.
Zpozornět bychom měli ve chvíli, kdy se kočka chová nezvykle, nechce jíst, přestane si hrát nebo se straní. To už nemusí být jen zimní lenošení a při přetrvávajících změnách je na místě poradit se s veterinářem.
Kočky si teplá místa najdou samy, někdy i tam, kde bychom je opravdu nečekali. Rády se schovají pod peřinu, obsadí křeslo nebo se natáhnou na slunném parapetu. Pokud jim chceme zimní pohodlí trochu vylepšit, můžeme přidat měkkou deku nebo pelíšek na místo, kde netáhne.
U topení ale nechme kočce prostor, aby se mohla přesunout, kdyby jí začalo být horko. Opatrnost je namístě také u elektrických podložek a přímotopů. Kočka si na teplé místo lehne klidně na několik hodin a nemusí si včas uvědomit, že už je jí příliš horko.
Na podzim a v zimě se kočičí srst může měnit. Některým kočkám zesílí podsada, jiné línají dál podobně jako po zbytek roku. U bytových koček bývá sezónní výměna srsti méně výrazná, protože doma mají poměrně stálou teplotu.
Dlouhosrsté kočky potřebují pravidelné česání, jinak se jim srst snadno zacuchá. U krátkosrstých je to obvykle jednodušší, ale i jim kartáčování pomůže odstranit uvolněné chlupy. A pokud máme doma kočku, která kartáč považuje za osobní urážku, zkusme to po chvilkách. Není potřeba z toho dělat každodenní zápas.
Tady neexistuje jedno pravidlo pro všechny. Kočka, která chodí ven a tráví čas v chladu, může mít vyšší energetickou potřebu. Bytová kočka, která se v zimě přesune z parapetu na gauč a zpátky, naopak může přibírat, protože se méně pohybuje.
Sledujme proto její kondici a podle ní upravujme množství krmiva. Není nutné automaticky přidávat porce jen proto, že venku mrzne. U koček, které jedí převážně granule, můžeme nabídnout také mokré krmivo, které jim pomůže přijmout více tekutin. Vodu samozřejmě necháváme k dispozici pořád. I v zimě.
Zatímco bytová kočka si může vybrat mezi gaučem a postelí, venkovní kočka musí řešit déšť, vítr, mokrou srst i mráz. Pokud chodí ven, měla by mít možnost dostat se do suchého a chráněného úkrytu. V opravdu chladném počasí je bezpečnější nechat ji doma, zvlášť pokud je starší, nemocná nebo má krátkou srst.
Po návratu zvenku se podívejme na tlapky. Na chodnících bývá sůl a další posypové materiály, které mohou dráždit kůži. Když jsou tlapky špinavé, opláchneme je vlažnou vodou a osušíme. Venkovní miska s vodou navíc může zamrznout rychleji, než čekáme, takže ji kontrolujme častěji.
A ještě jedna věc, na kterou se snadno zapomíná: kočky se v zimě rády schovávají pod auta nebo do prostoru u motoru, kde zůstává teplo. Před nastartováním proto raději zkontrolujme okolí auta a klepněme na kapotu.
Některé kočky si vystačí s pozorováním dění za oknem. Jiné začnou doma vymýšlet vlastní zábavu, která nemusí být vždycky podle našich představ. Pokud kočka tráví většinu dne uvnitř, dopřejme jí trochu pohybu. Stačí pár minut s mávátkem, honění míčku nebo hledání pamlsků schovaných v hračce.
Mimochodem, není nutné kupovat polovinu zverimexu. Kartonová krabice, papírová koule nebo obyčejná hračka, kterou jsme na pár týdnů uklidili, někdy zabodují víc než drahá novinka. Jen pozor na provázky, stužky a drobné části, které by kočka mohla spolknout.
V garážích a kolem aut se objevuje nemrznoucí směs. Pro kočky je velmi nebezpečná, a to i v malém množství. Uchovávejme ji bezpečně zavřenou a při rozlití místo důkladně ukliďme.
Doma zase přibývají svíčky, světelné řetězy a vánoční dekorace. Kočka, která se rozhodne prozkoumat stromek, dokáže během chvíle změnit jeho podobu. Pozor také na rostliny. Lilie jsou pro kočky vysoce jedovaté a nebezpečný může být i pyl, který se jim zachytí na srsti.
Zima s kočkou většinou nevyžaduje žádnou velkou přípravu. Spíš se trochu přizpůsobíme jejímu režimu, dopřejeme jí teplé místo a pohlídáme věci, které se v domácnosti s chladným počasím mění. A jestli si nakonec vybere váš polštář místo nového pelíšku? To už je zkrátka kočičí rozhodnutí.