Sedíte v klidu na gauči, doma je ticho, a najednou se kolem Vás prožene chlupatá raketa. Smyk na podlaze, odraz od gauče, sprint chodbou a dramatické zastavení u dveří. Pokud to znáte, právě jste byli svědky toho, čemu se říká kočičí zoomies. Na první pohled to může působit jako záchvat šílenství, ale ve skutečnosti jde ve většině případů o naprosto přirozené kočičí chování.
Výraz kočičí zoomies označuje náhlé a velmi intenzivní výbuchy energie, během kterých kočka bez zjevného důvodu začne sprintovat po bytě, prudce mění směr, skáče na nábytek nebo „loví“ něco, co lidské oko nevidí. Odborně se tomuto chování říká Frenetic Random Activity Periods, tedy zběsilá náhodná období aktivity.
I když to může působit chaoticky, u zdravých koček jde o běžnou součást jejich přirozeného projevu.
Důvodů, proč kočka začne náhle běhat po bytě, je hned několik a většina z nich souvisí s její přirozeností lovce.
Kočky prospí velkou část dne. Pokud žijí pouze v bytě a nemají dostatek podnětů, může se energie postupně hromadit. Ve chvíli, kdy se kočka probudí a cítí se odpočatá, tělo je připravené na akci. Kočičí zoomies jsou způsob, jak tuto energii rychle vybít.
Častější jsou proto u koťat, mladých koček a aktivnějších plemen.
Možná si všímáte, že zoomies přichází hlavně večer nebo v noci. Není to náhoda. Kočky jsou přirozeně nejaktivnější za šera, kdy by ve volné přírodě vyrážely na lov. Domácí prostředí na tomto instinktu nic nemění, takže právě ve chvíli, kdy se chystáte spát, může Vaše kočka zažívat svůj „lovecký vrchol dne“.
Rychlé sprinty přes byt často připomínají simulovaný lov. Kočka vyběhne, pronásleduje neviditelnou kořist, prudce změní směr a znovu zaútočí. I když má plnou misku, její tělo je nastavené na krátké a intenzivní výbuchy pohybu. Zoomies jsou tak vlastně domácí verzí lovu.
Některé kočky vyletí ze záchodku doslova jako raketa. Toto chování může souviset s pocitem úlevy, náhlým uvolněním napětí nebo s instinktem rychle opustit místo, kde byla kočka chvíli zranitelná. Pokud se jinak chová normálně, i tento typ zoomies je běžný.
Ve většině případů jsou zoomies u koček známkou zdravého a spokojeného zvířete. Typické je, že krátký záchvat běhání trvá jen pár minut a poté se kočka uklidní, lehne si a odpočívá, jako by se nic nestalo.
Pokud kočka normálně jí, pije, používá toaletu a mimo tyto epizody se chová klidně, není důvod k obavám. Občasné noční sprinty po bytě patří ke kočičímu životu stejně tak, jako předení.
Existují však situace, kdy mohou náhlé výbuchy aktivity souviset s nepohodlím nebo zdravotním problémem. Zpozornět byste měli ve chvíli, kdy se spolu se zoomies objevují další změny v chování.
Pokud si všimnete, že si kočka nadměrně olizuje zadní část těla, kouše se do ocasu, reaguje citlivě na dotek nebo je celkově neklidná či podrážděná, je vhodné zbystřit. Stejně tak pokud se objeví potíže s močením nebo změny v používání toalety.
V takových případech už nemusí jít jen o běžné zoomies, ale o signál, že kočku něco trápí. Návštěva veterináře je pak na místě.
Úplně odstranit zoomies většinou nejde, protože jsou součástí přirozeného chování. Můžete však výrazně ovlivnit jejich intenzitu i načasování.
Pravidelná aktivní hra pomáhá kočce vybít energii řízeným způsobem. Ideální je zařadit delší hru večer, která napodobí lov – tedy pronásledování, skok a „ulovení“ hračky. Po hře je vhodné nabídnout krmení, po kterém kočka přirozeně přechází do klidového režimu.
Škrabadla, vyvýšená odpočívadla a interaktivní hračky dávají kočce možnost pohybu i mentálního vyžití během dne. Čím víc podnětů má, tím menší je šance, že si bude muset všechnu energii vyřídit jedním nočním sprintem přes obývák.
Ve většině domácností jsou zoomies spíš úsměvnou součástí soužití než důvodem k obavám. Představují přirozený způsob, jak kočka uvolňuje energii a naplňuje své instinkty. Pokud nejsou doprovázené dalšími varovnými příznaky, můžete je brát jako důkaz, že ve Vašem obýváku žije malá šelma v dobré kondici.