Jak se psi ochlazují?

Psi se potí jen na polštářcích tlapek, na zbytku těla jim potní žlázy chybí. To jim samozřejmě k ochlazování nestačí, proto musí svou tělesnou teplotu regulovat jinak – prostřednictvím prudkého oddychování s vyplazeným jazykem a otevřenou tlamou.

Vypařováním vlhkosti z jazyku pes reguluje svou tělesnou teplotu. Jak to vlastně funguje? Sliznice v psím nose a dutině ústní je hodně zvrásněná, díky čemuž se výrazně zvětšuje její plocha (je větší než plocha celého těla). Je také protkána velkým množstvím cév. Při ochlazování pes vdechuje nosem a vydechuje tlamou. Chladnější vdechovaný vzduch se šíří po sliznici a prostřednictvím odpařování přináší ochlazení a dochází i k ochlazování celého krevního systému. Voda, která se takto ztratí, musí být doplněna pitím. Proto by měl mít pes za všech okolností k dispozici dostatek pitné vody.

Supění
Při ochlazování psi prudce oddychují a vydávají charakteristický zvuk, jakési „supění“. Někdy se stane, že pes začne vydávat tyto zvuky, aniž by se víc pohyboval a byl vystaven velkému teplu. Znamená to, že je rozrušený, ať už ze stresu, nebo naopak z nadšeného očekávání.

Otevřená okna
Dalším způsobem ochlazování je každoroční výměna srsti v podobě línání, olizování a vlhčení srsti, schovávání ve stínu, aktivita spíš ráno a za soumraku, koupání a ochlazování v řekách, rybnících, ale i loužích. Další zajímavostí jsou tzv. termická okna, což jsou místa s nižším pokryvem srsti, kde je izolace méně dokonalá (mezi předníma nohama, v oblasti beder). Podle venkovní teploty pes roztahuje končetiny, čímž se „okna“ otevřou, nebo se naopak stočí do klubíčka, a tak se „okna“ zavřou.

Přehřátí
Také psi mohou dostat úpal (celkové přehřátí organismu bez přímého slunečního záření). Náchylnější jsou krátkolebá plemena, jako mopsové, boxeři a buldoci, kteří mají krátké dýchací cesty. Náchylnější jsou také psi s nadváhou nebo zvířata trpící srdečními nebo plicními chorobami. Svou roli hraje i věk. Psí senior snáší horko hůř než mladý pes. Stín a možnost adekvátního ochlazení byste měli zajistit také psům s hustou dvojitou srstí a plemena jež původně pocházejí z podstatně chladnějších oblastí (aljašský malamut, sibiřský husky atd.)

Jak předcházet úpalu?
- Nenechávejte psa zavřeného v autě v horkých letních dnech. Jen pár minut v rozpáleném autě mu může přivodit smrt. Neberte psa s sebou, pokud by musel sám sedět v zavřeném autě. I když čekáte v zaparkovaném vozidle společně se psem, vždy nechávejte pootevřené okénko a parkujte ve stínu.
- Pes musí mít neomezený přístup k chladné vodě.
- Aktivity, jako jsou běh nebo jízda na kole, přesuňte do časných ranních nebo večerních hodin. Nenuťte psa, aby s vámi držel krok. Když zaostává, nechte ho vydechnout.
- V bytě větrejte, přes den stáhněte žaluzie, případně zapněte klimatizaci nebo ventilátor.
- Psům ve výběhu zajistěte celodenní možnost odpočinku ve stínu.
- Starší, obézní nebo nemocní psi by měli přes den chodit jen na krátké procházky.
- Psovi pravidelně vyčesávejte hustou podsadu.
- Nechte psa koupat nebo plavat, lze ho i sprchovat chladnější vodou, úlevu přináší i chladivé namočené ručníky (nesmí být úplně ledové), kterým psa otíráte, zejména na řídce ochlupených místech.
- Psovi můžete pořídit chladící podložku nebo chladící vestu či šátek.
- Také napuštěný dětský bazének je pro psa v horkých dnech zásobárnou vody i zdrojem ochlazení a zábavy.

Zdroje: Stanley Coren, Co má pes na jazyku, Jak porotzumět psí řeči, Knižní klub, 2001
Ronald Lindner, Co pes skutečně chce, Knižní klub, 2010
Paul McGreevy, Rádce pro milovníky psů, Argo, 2005

Fotka od Felix Wolf z Pixabay