Pes s námi sice nemluví lidskou řečí, ale jeho tělo, výraz obličeje, uši, ocas i chování říkají mnohem víc, než si mnozí uvědomují. Naučit se rozpoznat signály psí řeči těla je velice důležité k porozumění našeho čtyřnohého parťáka a jeho i naší pohody.
Ocas je jedním z nejvýraznějších ukazatelů nálady psa. Vrtění ocasem ne vždy znamená radost – záleží i na pozici a rychlosti pohybu.
Vysoko nesený a vrtící ocas: pes je šťastný a vzrušený.
Pomalu se houpající ocas: pes je klidný a spokojený.
Ocas svěšený mezi nohama: strach, nejistota nebo podřízenost.
Ztuhlý ocas: zvýšená pozornost, možná varování.
Uši vztyčené dopředu: pes je zvědavý nebo ostražitý.
Uši dozadu přitisknuté k hlavě: strach, nervozita nebo podřízenost.
Oči doširoka otevřené s viditelným bělmem ("velrybí oko"): pes je ve stresu nebo se cítí ohrožený.
Mžourání nebo pomalé mrkání: uvolnění a klid.
Pes stojí uvolněně, rovnoměrně rozloženou váhou: cítí se bezpečně.
Ztuhlý postoj, tělo nakloněné dopředu: příprava na konfrontaci nebo obranu.
Uhýbání pohledem, stáhnuté tělo, zalehnutí: podřízenost nebo strach.
"Hravý postoj" – přední nohy natažené, zadek nahoru, vrtění ocasem: pozvání ke hře.
I zvuky jsou důležité v rozpoznání řeci našich mazlíčků.
Vrčení: varování, nelibost.
Kňučení: bolest, stres nebo potřeba pozornosti.
Štěkání: záleží na tónu – od výstrahy po radostné přivítání.
Pokud si nejste jisti, co vám pes říká, všímejte si celkového kontextu – tělo psa "mluví" jako celek, ne jednotlivými částmi. Pochopení přichází s pozorováním a zkušenostmi. Vyvarujte se trestání psa za signály stresu nebo obrany – místo toho mu nabídněte podporu a bezpečí.
Každý pes je jedinečný, ale jejich tělesná řeč má společné základy. Naučit se jí naslouchat není složité – chce to čas, pozornost a empatii. Odměnou vám bude lepší komunikace, silnější pouto a méně nedorozumění mezi vámi a vaším nejvěrnějším přítelem.