Co je to covidový pes?

Epidemie koronaviru a s ním související lockdown ovlivňuje nejen lidi, ale i naše čtyřnohé kamarády. Dokonce se zrodil nový termín – covidový pes. O co jde a jak se vyhnout následkům omezení?

Jako covidový pes se označuje zvíře, které se kvůli koronavirovým restrikcím nesocializovalo nebo  kvůli změně režimu ztratilo již osvojené návyky, případně se u něj rozvinuly různé poruchy. Jaké jsou nejčastější problémy?

Separační úzkost
U psů hrozí zvýšený výskyt strachu z odloučení neboli separační úzkosti. V důsledku home office nebo nemožnosti vykonávat své povolání tráví spolu pes a majitel mnohem více času než dříve. Mnoho lidí si také v této době pořídilo štěně nebo psa z útulku. Čtyřnohý mazlíček si pak zvykne na to, že může být celý den po boku svého pána a následné odloučení ho může nesmírně stresovat. Jako prevenci odborníci doporučují dělat krátké a postupně se prodlužující pobyty psa osamotě doma nebo v jiném pokoji, kde je sám.Tyto fáze odloučení trénujte pravidelně každý den, aby si pes zvykal. Psovi dejte pamlsek před odchodem a po příchodu. Neutěšujte ho a nechlácholte. Můžete si udělat nějaký „odcházecí“ rituál: dejte mu pamlsek, pohlaďte ho po hlavě a řekněte mu, ať to doma pěkně ohlídá, že vy musíte na nákup apod.

Nedostatečná socializace
Dalším častým problémem je nedostatečná socializace. Ta je patrná především u štěňat a mladých psů do jednoho roku věku. Tím, že pes vyrůstá bez kontaktu s ostatními psy a lidmi, mohou se u něj rozvinout různé problémy, které mohou vést až k přehnané bojácnosti nebo naopak agresivitě. Pes si díky absenci kontaktů nemá možnost upevňovat své komunikační dovednosti. Nevyzkouší si všechny možné situace, aby zjistil, že jsou bezpečné. Navíc jsou uzavřené cvičáky, psí školy a ani do parků nebo míst s větší koncentrací lidí a psů se moc nechodí. Problém je patrný především u psů z vesnic. Přece jen městští psi mají i během karantény větší možnost potkávat se v parcích s ostatními příslušníky svého druhu, což je jedině dobře. Když se psi potkávají, vyměňují si signály, naučí se vyhodnotit, zda je druhý pes neohrožuje. Při pozitivních interakcích získávají sebevědomí, kterým se pak v dalším životě řídí. Nedostatečná socializace může vést až k agresivitě, kdy pes útočí na jiné psy, nebo naopak k bázlivému strachu a panický útěkům. Problémové chování plynoucí z absence socializace během prvního roku napravit lze, ale může to trvat déle. Majitelé takto problémových psů by určitě měli vyhledat odborníka. Během karantény lze hledat rady i online. Návody na práci s problémovým chováním psa přináší například psí psycholog Pavel Bradáč v přednáškách Agrese, stres a strach. Zajímavá je také přednáška Hyperaktivita není reaktivita nebo Komunikace psů. Vše najdete na www.psiuniverzita.cz.
Psi navíc nemají možnost se během lockdownu seznámit s různými druhy prostředí (návštěva restaurace, procházka v zoo atd.) a neslyší různorodé zvuky. Částečnou prevencí může být používání nahrávek zvuků, ať už psího štěkotu, dětského křiku, různých hlasitých zvuků jako je ohňostroj atd. Pejskovi během pouštění nahrávek nabízejte pamlsky. Správná socializace by totiž měla být spojená s nějakým příjemným podnětem. A pamatujte, že klíčem k úspěchu je postupovat krok za krokem, citlivě a pomalu a brát v potaz individuální povahu psa. 

Socializační seznam pro štěňata i dospělé psy podle Pavla Bradáče najdete zde: https://psychologpsu.cz/wp-content/uploads/2021/03/socializacni-seznam.pdf

Fotka od PicsbyFran z Pixabay