Bastet

Bastet byla uctívána jako bohyně krásy, plodnosti a manželství, stejně tak jako ochránkyně koček a těch, kteří se o ně starali. Uctívání dosáhlo vrcholu kolem roku 950 př. n. l., nejčastěji je zobrazována jako žena s kočičí hlavou.

Původní domovinou koček domácích je oblast dnešního Egypta, kde se už ve starověku dostaly jejich předchůdkyně do lidských obydlí jako vynikající lovkyně myší. Tak se staly ochránkyněmi polí a úrody, zabíjely i jiné škůdce. Našlo se mnoho jejich vyobrazení v hrobkách a na ochranných amuletech.

Zdomácnění

Pes je přítelem člověka zhruba 20 až 50 tisíc let. Kočka však v širší míře zdomácněla až před 4 až 5 tisíci lety. Stalo se to s největší pravděpodobností v Nubii - zemi, která sousedila s Egyptem. V Egyptě se kočka usídlila asi 2500 let př.n.l., tam také historie koček skutečně začíná. Francouzský egyptolog Alain Pierre Zivie během vykopávek pohřebních komor v Sakkaře nalezl hroby, které obsahovaly velké množství kočičích mumií, a současně potvrzovaly, že domácí kočka zde byla před 4000 lety.

První domestikované kočky

Existují však signály, že na Blízkém východě se zhruba před 10 000 lety první divoká kočka odvážila vplížit do lidské osady, pravděpodobně do míst, kde bylo skladováno obilí. Starověcí zemědělci ji přijali jako lovkyni nepříjemných hlodavců, jež ničili zásoby obilí, a proto její pobyt v osadě tolerovali. Děti si pak ochočily koťata, a tak započala domestikace kočky. Také na Kypr se zřejmě ochočené kočky dostaly spolu s farmáři z Turecka ještě dříve, než se zrodila egyptská civilizace. Nejstarší pozůstatky pohřbené kočky jsou zhruba 9 500 let staré. Dříve, než ve starém Egyptě, byly kočky uctívány i v Indii v podobě bohyně Sashti. Stejně jako Bastet ztělesňovala i ona štěstí, mateřství, ochranu dětí a rodinného krbu (pro věřícího hinduistu je povinností živit za život aspoň jednu kočku).

Vyobrazení kočičí bohyně

Zobrazení egyptské ochranné bohyně Bastet uctívané v podobě kočky jsou dochována dodnes v podobě soch, maleb a ilustrací na papyrech. V Egyptě ve městě Bubastis (nachází se na deltě řeky Nil), dnes zvaném Tell Bastra, se v minulosti nacházel chrám, který byl postaven z červené žuly a jeho stěny byly vyzdobeny postavami. Uprostřed se nacházelo prostranství zarostlé stromy - lesík, jehož středu dominovala socha Bastet. Žily tam posvátné kočky a jejich krmení se stávalo pravidelným rituálem.

Postavení kočky ve společnosti

Tehdejší kočky měly dlouhé uši, dlouhé nohy a klenutý ocas. Poušť a egyptské podmínky je vyvinuly do svalnatých, pružných a zároveň ladných tvorů, což se odrazilo i v jejich vyobrazení. Jednotlivé egyptské kočky neměly vlastní jména, ale používalo se oslovení "miu". Smrt kočky byla velikou a smutnou událostí. Pokud majiteli zemřela kočka, oholil si na výraz smutku obočí a její tělo nechal mumifikovat (existovaly celé kočičí hřbitovy). Bylo nalezeno stovky kočičích mumií, které putovaly s majitelem domu do hrobky. Mumifikována byla někdy i jiná zvířata (ibis, krokodýly, býci), ale kočka byla nejhojnější. Za zabití kočky byly udělovány velmi přísné tresty, dokonce i za její zranění následoval tvrdý trest. Mít kočku v domácnosti bylo požehnání… Růst domu, prosperita, dostatek jídla a rozvoj se připisovaly přízni bohyně, za což bylo kočce náležitě poděkováno. Kočkám byly předkládány vybrané lahůdky z rodinného stolu, byly považovány za plnohodnotné členy domácnosti. Když hořelo v domě, první byla zachráněna kočka, mnohdy i za cenu života majitele

Úloha Bastet

Bastet byla uctívaná jako bohyně koček a kromě jiného byla i bohyní vycházejícího slunce, měsíce, plodnosti, štědrosti… Zobrazovali ji jako malou kočku se lví hlavou a později jako ženské tělo s kočičí hlavou. Podobu kočky získávala postupným vývojem. Jednou z jejich prvních známých poslání bylo chránit mennoferské pohřebiště. Sedící sochy koček byly běžnou součástí hrobek. Později byla považována za zosobnění životodárného tepla slunce a byla nazývána okem Boha Rea. Socha Bastet umístěná v domě představovala modlu rodinného krbu. Figurky kočky měly chránit domácnost před morem, nemocemi, hladem a neštěstím. Bastet byla uctívána po celém Egyptě, kde měla samostatné nebo společné chrámy.