Adopce zvířat z útulků

Nedostatek finančních prostředků a zároveň přetíženost kapacity, která každým rokem stoupá, jsou největšími problémy téměř všech útulků. Proto další formou pomoci, kromě finančních a materiálních darů, je najít pro zvířata nový domov. Zvíře z útulku má doma podle loňského průzkumu veřejného mínění bohužel jen 8 % české populace.

V současné době (a do roku 2014, než vejde v platnost nový Občanský zákoník) platí pro nalezená zvířata ochranná lhůta 6 měsíců, po kterou se může přihlásit nový majitel. Pokud je tedy zvíře v útulku kratší dobu, osvojitel si ho bere za podmínky, že se stane jeho majetkem až po uplynutí příslušné lhůty. Do té doby se může přihlásit původní majitel. Toto nařízení vyplývá ze současného znění Občanského zákoníku, kde se na zvířata vztahují stejná ustanovení jako na ztracené věci – obec se o ně musí postarat po dobu 6 měsíců. V tomto znění bývají sepsány i adopční smlouvy. Některé útulky si určují i delší dobu, po kterou není zvíře ve vlastnictví nového majitele.

Podle Občanského zákoníku platí pro obce povinnost se o ztracená a opuštěná zvířata postarat. Způsob péče záleží na možnostech obce. Obec může provozovat svůj útulek (spravovat a financovat), nebo uzavřít dohodu se soukromým útulkem, který bude z jejího katastru či spádové oblasti přijímat zvířata do své péče, a obec mu bude na jejich pobyt finančně přispívat. Další možností péče ze strany obce je v případě toulavých koček financování kastračního programu. Mnoho obcí se však snaží této povinnosti vyhnout a nechce na péči o bezprizorní zvířata vydávat finance. Je tedy velmi důležité obce na tuto povinnost upozorňovat a přimět je k dodržování zákonné povinnosti postarat se o zvíře nalezené v jejich katastru.

V novém Občanském zákoníku, který bude platit od roku 2014, bude ochranná lhůta pro ztracená zvířata jiná, a to 4 nebo 2 měsíce podle toho, jaký způsob úschovy obec zvolí. Pokud bude nalezeno zvíře zjevně určené k zájmovému chovu a nepřihlásí-li se o ně nikdo do 2 měsíců od vyhlášení nálezu, nabude k němu nálezce vlastnické právo. Pokud však nálezce prohlásí obci, že zvíře nabýt nechce, a svěří-li obec zvíře neodvolatelně osobě, která provozuje útulek pro zvířata, může tato osoba se zvířetem volně nakládat, pokud se o ně nikdo nepřihlásí do čtyř měsíců ode dne, kdy jí bylo zvíře svěřeno.

Adopční pravidla útulků

Většina útulků má poměrně přísná pravidla, za jakých podmínek vydává zvířata (zejména psy) zájemcům o adopci. Je to dobře, protože zvířata, která si prožila své (často se jedná o týraná či vážně zanedbané jedince), si zaslouží dobré podmínky, lásku a péči. Pokud by se stalo, že adopce nevyjde a nový zájemce není schopen se o zvíře náležitě postarat, zvíře putuje zpět do útulku, což pro něj představuje další traumatickou zkušenost.

Základní předpoklady, které útulky vyžadují, je prokázání totožnosti, věk nad 18 let a vyplnění Protokolu o předání, některé útulky vybírají od zájemců poplatek, který přibližně odpovídá nákladům na odčervení, očkování a pobyt zvířete v útulku (v případě psů se obvykle jedná o částku 200–500 Kč). Mnoho útulků zahrnuje do smlouvy možnost kontroly u nových majitelů a také povinnost vrátit zvíře, pokud se najde v době ochranné lhůty 6 měsíců původní majitel. Některé útulky mají i přísnější podmínky, např. požadavky na předchozí zkušenost s příslušným plemenem, adekvátní bytové, finanční a rodinné podmínky. U jednotlivých útulků se liší jejich postoj k umísťování zvířat u cizích státních příslušníků – některé to striktně odmítají, jiné tuto možnost adopce za určitých okolností připouštějí, všechny jsou ale velmi obezřetné. Zvířata jsou zájemcům o adopci předávána odčervená, očkovaná, s absolvovanou veterinární prohlídkou, většinou po uplynutí karantény po přijetí do útulku. Mnoho obcí dává úlevu z placení poplatků za psy osvojené z útulku.

Několik základních pravidel pro svěření zvířete z útulku do péče, kterými se řídí většina útulků na území České republiky:

1. Zvíře si může osvojit pouze osoba starší 18 let.

2. Adoptovat zvíře může jen občan s trvalým pobytem v ČR.

3. Svěření do péče se řídí potřebami konkrétního zvířete.

4. Zvíře, které bylo zvyklé žít v bytě, nemůže být vydáno k celoročnímu pobytu venku.

5. Pro zvířata s problémovým chováním nebo pro plemena psů, u kterých se dají problémy předpokládat, platí zvláštní režim výdeje (zkušenosti, více návštěv zájemce v útulku, navykací vycházky apod.).

6. Ke střežení objektu může být vydán jen pes, u kterého je zřejmé, že v podobných podmínkách žil a nebude trpět nepřítomností člověka. Vydání předchází návštěva a prohlídka objektu a posouzení podmínek, ve kterých bude pes žít.

7. Zvíře z útulku musí vyzvednout budoucí majitel osobně. V útulku nelze pořizovat zvíře např. jako dárek pro babičku (osvojitel osobně podepisuje smlouvu o svěření zvířete do péče).

8. Pokud je již v rodině zájemce jiné zvíře, je nutné posoudit, zda se zvířata snesou. Pokud se jedná např. o umístění psa z útulku do rodiny, která již má jiného psa, je třeba ho do útulku přivést, aby se zjistilo (v neutrálních podmínkách na vycházce v lese), jak se psi budou snášet.

Z dotazníkového průzkumu mezi útulky, realizovaného každoročně Nadací na ochranu zvířat v rámci kampaně Pomozte naplnit misky v útulcích, vyplývají zajímavá čísla, týkající se počtu přijatých a vydaných psů a koček. V roce 2011 se průzkumu zúčastnilo 57 útulků z celkového počtu 112 útulků registrovaných Státní veterinární správou ČR (SVS ČR). Průzkum zjišťoval mimo jiné počet přijatých a vydaných zvířat za období leden až červen 2011 a u vydaných zvířat počet daný do adopce a počet zvířat vrácených majiteli. Celkem bylo v útulcích zapojených do dotazníkového průzkumu za první pololetí 2011 přijato 5 590 psů, vydáno bylo celkem 4 916 psů. Z vydaných psů bylo přibližně 63 % dáno do adopce a 37 % se vrátilo původním majitelům. Koček bylo přijatých celkem 1 072, vydaných 828 (mohou být ale započítány i kočky vypuštěné, nejen vydané do adopce). U koček je návratnost původním majitelům minimální. Čísla jsou orientační podle údajů z dotazníkového průzkumu mezi útulky, který představuje určitý reprezentativní vzorek útulků reagující na dotazníkový průzkum.

Mnoho útulků využívá i virtuální adopci a zájemcům, kteří si nemohou zvíře adoptovat přímo, nabízejí možnost přispívat na jeho pobyt v útulku určitou částkou. Virtuální adopce se však většinou uplatňuje u zvířat, která nejsou umístitelná z důvodu povahových vlastností, nemoci nebo stáří. Virtuální adopce zvířat jsou možností alespoň určitého vylepšení finanční situace útulků a formou pomoci opuštěným a neumístitelným zvířatům.

Mgr. Eva Marlene Hodek

ředitelka Nadace na ochranu zvířat